DĚJINY ÚSTÍ NAD LABEM
OD ROKU 1918 DO ROKU 1938

Ohlas vzniku Československé republiky v Ústí nad Labem

Manifest Karla I. ze 17. října 1918

V září a začátkem října 1918 bylo v Ústí nad Labem jasné, že se rychle blíží konec boje ústředních mocností se státy dohody. Přesto, že konec války byl nadosah, nebylo zatím nikomu jasné poválečné uspořádání monarchie. Skutečnost, že se v Praze již v polovině října 1918 hovoří veřejně o zřízení samostatného československého státu, budila v Ústí nad Labem v kruzích ústeckých německých nacionálů a německých sociálních demokratů neklid. Císařský manifest ze 17. října 1918, kterým Karel I. vyhlásil na území Předlitavska federaci, publikovaný den poté v novinách, způsobil pouze rozpaky.

"Nyní nutno bez váhání přikročiti k novému vybudování vlasti na jejích přirozených a tudíž nejspolehlivějších základech... Jsem odhodlán provésti toto dílo za svobodné součinnosti Mých národů v duchu oněch zásad, které za své přijali spojení mocnářové v nabídce mírové, Rakousko se má státi, jak tomu chtějí jeho národové, státem spolkovým, v němž každý národní kmen tvoří svůj vlastní státní útvar na území, jež obývá... Tato nová úprava, která se nijak nedotýká celistvosti zemí svaté koruny uherské, má zabezpečiti každému jednotlivému státu národnímu jeho samostatnost; úprava tato však bude také účinně chrániti zájmy společné...

Mé vládě jest uloženo připraviti bez odkladu veškeré práce k novému vybudování Rakouska. K národům, na jejichž sebeurčení bude spočívati nová říše, obrací se Můj hlas, aby spolupůsobili na tomto velkém díle prostřednictvím národních rad, kteréž utvořeny z říšských poslanců každého národa mají uplatniti zájmy národa ve vzájemném poměru, jakož i ve styku s Mou vládou, Kéž tato naše vlast, upevněna svorností národů, které v sobě spojuje, vyjde z bouří válečných jako svaz národů svobodných."

V roce 1914 by tento císařský manifest znamenal bezpochyby naplnění nejvyšších cílů české politické reprezentace, v říjnu 1918 utloukly pozitivní myšlenky moderního státního uspořádání části střední Evropy vlny vypjatého nacionalismu. Čeští politikové nesouhlasili s tím, aby historické české země byly rozděleny na dva státní útvary - Čechů a českých Němců. Češi navíc nesouhlasili s tím, že by z federálního uspořádání byla vyloučena uherská polovina říše. Ani u rakouských Němců nenašel Karlův manifest porozumění. Z nacionalistických důvodů odmítali spolkové uspořádání ve státě, kde by byla slovanská většina a usilovali o vytvoření Německého Rakouska.

Karlův manifest v den zveřejnění v novinách 18. října 1918 vyvolal okamžitou politickou reakci v samotném Ústí. Večer proběhlo ve velkém sále Turnhalle veřejně přístupné shromáždění uspořádané Německým svazem, Německým národním svazem a DNSAP.

Hlavním řečníkem shromáždění se stal poslanec dr. Rudolf Lodgman von Auen. Jeho řeč o budoucnosti Němců žijících v pohraniční oblasti nenechala nikoho na pochybách.

Lodgman se odvolával na 14 Wilsonových bodů a tehdy v Ústí deklaroval zcela otevřeně přesvědčení, že další koexistence s Čechy v jednom státním útvaru nepřichází v úvahu "Zásada sebeurčení národů zajišťuje nám právo řadit otázku příslušnosti našeho území ke kterémukoli státnímu útvaru nebo též vyhlásit samostatnost tj. odtrhnutí od dosavadního státního celku." Lodgmanova řeč byla příznivě přijata všemi přítomnými Němci bez rozdílu politické příslušnosti. Lodgman mimo jiné požadoval vznik politického zřízení, které by splňovalo podmínky moderní demokracie "Odchází doba imperialismu a národnostního útlaku..." Stejně jako Rudolf Lodgman von Auen, hovořili i další řečníci, mezi nimi sekretář DNSAP Hans Krebs, starosta města Ústí nad Labem dr. Friedrich Wilhelm Bornemann, učitelé Hans Neumann a prof. Franz Dewald a ředitel ústecké knihovny prof. Josef Martin.

---