Sídelní struktura

Struktura sídla

Během dlouhého vývoje se měnila celková podoba i "tvářnost" města. Ze sídla řemeslníků a obchodníků se v průběhu druhé poloviny 19.století stalo středisko průmyslu a jeden z nejvýznamnějších dopravních uzlů Čech. Změna funkce města se nepochybně promítla do jeho tvářnosti, do jeho vzhledu.
Ekonomické zájmy přivádějí průmyslovou i stavební činnost do historického jádra města. Z dnešního pohledu jde o vstup bezohledný a brutální. Od 60.let dochází
k budování monofunkční a monotónně šedé struktury kapacitních sídlišť,
k extenzivnímu a jednostranně orientovanému rozvoji.
Funkční zóny představují území převážně zaměřená na některé základní typy funkcí a činností, či jejich kombinace (např. na bydlení, výrobu, rekreaci):

1. Historické jádro zahrnuje zónu uprostřed bývalých hradeb,
2. Smíšená centrální zóna se skládá z centra města a jeho obvodů s kumulací bydlení a služeb,
3. Smíšená obytná zóna sdružuje univerzální území pro bydlení a dále pro obchod (např. střed Klíše),
4. Čistě obytná zóna má výlučně obytný charakter (např. sídliště Dobětice či Severní Terasa,
5. Výrobně obchodní zóna obsahuje převážně plochy produkčních
   a výrobních činností (např. Předlice),
6. Zónu pro rekreaci a volný čas tvoří zařízení sportovní, rekreační a kulturní,
7. Lesy a vysoká zeleň je území přírodního charakteru (okrajové části města
   v labském údolí),
8. Venkovská zóna představuje plochy převážně přírodního charakteru
   s částečnou obytnou funkcí.

Administrativní vývoj

Během svého vývoje zaznamenalo město poměrně velké administrativní změny.
V roce 1900 byla k historickému jádru připojena Klíše a Krásné Březno. K první velké integraci sídel v zázemí došlo v r. 1939, kdy vzniklo tzv. "Velké Ústí." Byl připojen Bukov, průmyslové Předlice (přes 5 tis.) a Trmice. Město bylo rozšířeno
i o pravobřežní část - Střekov (s 10 tis. obyv.).
Od r. 1976 postupně přibývají další sídla - Stříbrníky a Dobětice, kde probíhá intenzívní bytová výstavba. V r. 1980 dochází k druhé velké integraci. Součástí města se stávají Brná n.L., Církvice, Sebuzín a Svádov na pravé straně Labe, dále Vaňov, Koštov, Hostomice a Habrovice.
V roce 1986 jsou připojena města Neštěmice (s městským statutem od r. 1970) a Chabařovice (město od roku 1523). Připojuje se i Chlumec. Ústí n.L. dosahuje největšího územního rozsahu a má nejvíce obyvatel ve své historii (105 tis. oby-vatel).
Poté dochází k dezintegraci. Do r. 1993 se osamostatňují Chlumec, Chabařovice, Ryjice a nakonec i Trmice, které v roce 1996 získávají statut města.

Ústí n. L. se člení do 4 městských obvodů: