Přírodní zajímavosti
Vzhledem k poloze města v údolí řeky Labe v oblasti Českého středohoří se na jeho území i v blízkém okolí nalézá řada přírodních zajímavostí. Samotné město se ze 40% nachází v CHKO České středohoří a v jeho blízkosti je další Chráněná krajinná oblast Labské pískovce a Přírodní park Východní Krušné hory.
Národní přírodní památka Vrkoč - nejvýznamnější přírodní zajímavost ve městě. Vrkoč je 250m n.m.vypreparovaná čedičová žíla s dobře vyvinutou sloupcovou odlučností horniny. Útvar je podobný vlasům spleteným do copu-vrkoče. V blízkosti Vrkoče je na Podlešínském potoce 12m vysoký vodopád - nejvyšší v Českém stře-dohoří. (Přístup z Vaňova po turistické značce)
Na území města jsou dvě maloplošné rezervace:
Sluneční stráň - 400 m n.m. - výskyt teplomilné květeny
Kozí vrch - 340 m n.m. geologické a botanické zajímavosti. (Přístup z Mojžíře nebo Neštědic po turistické značce).
Město má dva významné krajinné prvky:
Mariánská skála - významná dominanta města 265 m n.m. vysoký znělcový masiv. Velmi pěkný zvláště na jaře, kdy je pokrytý žlutými květy tařice.
Prameniště v ulici Na Louži - chráněné druhy rostlin
Mezi další zajímavosti patří:
Budovský vodopád - 9m vysoký vodopád v romantické Vlčí rokli na čedičové stěně (přístup z Budova po turistcké značce).
Vodopád na Kojetickém potoce - u Olšinek je napůl umělý a napůl přírodní. Je zakončením velmi pěkného a romantického údolí Kojetického potoka. Údolí má místy charakter rokle s čedičovými skalkami s varhanovitou odlučností.
Vodopád na Pekelském potoce - u Mlýniště vytváří potok v soutěsce Peklo asi 8 m vysoký menší vodopád (přístup ze sídliště Krásné Březno)
Naučná stezka Pod Vysokým Ostrým - vede z Brné, Průčelskou roklí, okolo Malého Ostrého i Vysokého Ostrého do Nové vsi a končí u hradu Střekov. Její trasa vede velmi cenným územím a upozorňuje na všechny zajímavosti, které lze cestou spatřit.
Vysoký Ostrý 587 m n. m. - výrazný zalesněný čedičový kužel na jehož vrcholové skále je vyhlídová plošina s popisem panoramatu
Průčelská rokle - 150 - 580 m n. m. skalnatá zalesněná rokle Průčelského potoka se zajímavou květenou. V suti u Výřích skal je kaskádový vodopád.
Vaňovské skály - mezi nejvýznamnější patří Panenská skála, Milenci a Josefínka - skály jsou přístupné pro zdatné turisty po značkované odbočce turistické cesty
Bertino údolí - od Důlců na Skřivánek podél potoka je velmi pěkné zalesněné údolí s pozůstatky štol na těžbu stříbra. Bohužel v současnosti dost zanedbané
Erbenova vyhlídka - 420 m n. m. - vyvýšenina nad Doběticemi s kamennou rozhlednou postavenou v r.1933
Mnoho dalších přírodních zajímavostí je v blízkém okolí města mezi nejvýznamnější patří:
Chráněná krajinná oblast (CHKO)
Labské pískovce s Tiskými a Ostrovskými stěnami - skalní města s naučnými a vyhlídkovými cestami - možnost horolezectví.
Přírodní park Východní Krušné hory s cennými ekosystémy Špičák, Mordová rokle a Černé louky.
Napoleonská bojiště - Chlumec, Přestanov, Varvažov V okolí obcí Chlumec, Přestanov, Stradov, Žandov a Telnice zuřila v roce 1813 po Slavkovu druhá největší bitva napoleonských válek na rakouském území.
29. - 30. 8. 1813 proběhla bitva u Přestanova a Chlumce. Tyto bitvy připomínají:
1. ruský pomník z let 1835 až 1837 v Přestanově, kde je také hromadný hrob tisíců padlých vojáků všech armád
2. monumentální secesní pomník v Chlumci z r. 1813 při úpatí vrchu Horka. Strop pamětní síně pomníku je pokryt freskou od malíře Karla Krattnera. Po těchto bitvách následovala celá řada místních potyček, které vyvrcholily 16. - 17. 9. 1813 další větší bitvou u Varvažova. I tuto bitvu připomínají hned dva pomníky:
1. pomník z r. 1817 na památku účasti pruských vojsk v bitvě u Chlumce v srpnu 1813
2. pomník s podobiznou velitele rakouských vojsk generála Hieronyma Colloredo - - Mansfelda, který zde 17. září 1813 odrazil útok francouzských vojsk, v čele
s francouzským císařem Napoleonem I. (pomník z r. 1822)
Porážka Francouzů spojeneckými rakousko-prusko-ruskými vojsky znamenala definitivní zmaření snahy Napoleona o proniknutí do nitra Čech a předznamenala
i jeho porážku v bitvě národů u Lipska.
Systematickou prohlídku bojiště nám umožní nově otevřená naučná stezka.
Chlumec
Obec Chlumec patří k nejstarším historickým místům Ústecka. Hradiště zde stávalo již v raném středověku. To mělo chránit důležitou cestu z Čech do Saska. Chlumec se sám stal místem dvou významných bitev v letech 1126 a v roce 1813. Zatímco první vítězství nám připomínají pouze pověsti, k bitvě v roce 1813 je v okolí Chlumce dochována řada pomníků (viz. napoleonské bojiště). Jako vzpomínka na bitvu u Chlumce se u vrchu Horka od roku 1992 setkávají pravidelně každým rokem zájemci o napoleonské války spolu se členy různých vojenských historic-kých spolků od nás i ze zahraničí. Poslední srpnová sobota je pravidelně věno-vána ukázkám dobové vojenské historie.
Chlumec byl od pradávna centrem jednoho z nejvýznamnějších panství na Ústec-ku. Dnes nám jeho tehdejší slávu připomíná barokní trojboká kaple Nejsvětější Trojice na vrchu Horka a kostel sv.Havla. Ten byl sice vybudován až v polovině 19.století místo kostela zničeného během napoleonských válek, ale starší dějiny Chlumce připomene řada renesančních a barokních náhrobků, které byly zasazeny do kostelních zdí.
Chabařovice
Malé městečko Chabařovice, ležící v údolí mezi Krušnými horami a Českým středo-hořím, prožilo nedávno své znovuzrození. Teprve v roce 1991 bylo totiž rozhodnu-to o zastavení těžby hnědého uhlí v dostatečné vzdálenosti od Chabařovic a tak se již neuskutečnila jeho plánovaná likvidace. Dnes může návštěvník obdivovat obrazy Petra Brandla v barokním kostele Narození Panny Marie z let 1699 - 1701, nebo může shlédnout zajímavý Mariánský sloup z roku 1694 na náměstí. Zde také uvidí historickou budovu radnice z počátku 17.století
s prvky pozdní renesance. V ní je nyní výstavní síň městského muzea, kde se koná řada kulturních akcí.
Povrly
Počátky obce Povrly leží ve 12.století a jsou spojeny s působením řádu johanitů v severozápadních Čechách. Ve středověku se v nedalekých Roztokách těžilo stříbro, což nám dokládá několik, do dnešních dnů zachovalých štol. Od 17. do 19. století byly Povrly zemědělskou vsí. Tuto dobu nám dokládá několik typických roubených domů a pozdněbarokní kostel Narození sv.Jana Křtitele v Roztokách. Dnešní podoba kaple v Povrlech je z roku 1936. V roce 1898 byly v Povrlech založeny měďárny, které jsou základem dnešního hutního podniku. Nedaleko přehrady na Lužeckém potoce je koupaliště a oblíbený rekreační areál.
Tisá
Obec Tisá je bránou k romantickému kraji Labských pískovců. V centru obce návštěvníky přivítá pozdněbarokní kostel sv.Anny, od kterého vede přímá cesta do Tiských stěn. Zde nás přivítá fantastické skalní město s mnoha bizarními pískovcovými útvary. Jedním z nich je například Napoleonova bota. Název této skály připomíná napoleonské války, kdy zde ve skalách byl dle pověstí ukryt poklad. Mělo se jednat o pokladnu francouzského armádního sboru, který byl 30.srpna 1813 poražen v bitvě u Chlumce.
Až do začátku dvacátých let 20.století byl do oblasti skal zakázán vstup bez místního průvodce. Dnes je celá oblast rájem horolezců, pro které je zde 113 re-gistrovaných lezeckých útvarů. Vedle Malých a Velkých stěn se severně od Tisé nalézají dvě méně navštěvovaná skalní města - Ostrovské skály a Rájecké skály.
Telnice
Od 14.století je Telnice a okolí Krušných hor spojeno s těžbou a zpracováním kovových rud. Tato těžba definitivně zanikla až během 19.století, ale v krajině zanechala řadu stop, například v podobě starých štol. V minulosti ležela Telnice spolu s Varvažovem na důležité cestě z Čech přes Nakléřovský průsmyk do Saska. Ze začátku 19.století je budova „Staré pošty“ ve Varvažově, dnes součást Telnice. Zde se přepřahala koňská spřežení, která podnikala namáhavou cestu do Krušných hor. Hluboký zářez Telnického údolí do Krušných hor nás přivede kolem novogotické kaple z roku 1910 až do střediska zimních sportů v Zadní Telnici. Tradice lyžování a dalších zimních sportů se zde rozvíjí od začátku našeho století. Již od roku 1912 byla Telnice spojena pravidelnou tramvajovou linkou s Ústím nad Labem, a i když dnes tramvaje nahradily auta a autobusy, Telnice stále patří
k oblíbeným rekreačním místům ústečanů.
Brána Ústecka - Porta Bohemica
Řeka Labe vstupuje do Ústecka kaňonovitým údolím zvaným Porta Bohemica -
- Brána Čech. Vytváří se tak nevšední krajina s hlubokým zářezem řeky do Čes-kého středohoří. Nádherné panorama je možné vychutnat z řady míst. Na pravém břehu Labe to je vrch Varhošť s rozhlednou z roku 1973. Na levém břehu je to Labská vyhlídka od kostela sv.Barbory v Dubicích. Pod dubickým kostelíkem je obec Dolní Zálezly. Ta byla proslulá vinařstvím, podobně jako nedaleké Velké Žernoseky. Toto letovisko navštívil svého času světoznámý spisovatel Franz Kafka. Na druhém břehu Labe jsou Církvice s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, vedle kterého stojí zajímavá hrázděná zvonice.
Blíže k Ústí se návštěvníkům otevře výhled na údolí s hradem Střekovem. Na levém břehu Labe je ves Vaňov s podivuhodným skalním útvarem Vrkočem. Za ním lze ve skalách najít největší vodopád na Ústecku. Časté sesuvy obyvatelům Vaňova stále připomínají, že České středohoří je jedním z geologicky nejmladších pohoří
u nás.
Podobné romantické přírodní útvary lze najít i na protilehlém břehu Labe v Brné. Ať je to Průčelská rokle nebo rezervace Sluneční stráň s naučnou stezkou, vždy jsou návštěvníci překvapeni krásami zdejší krajiny. Svého času sem přijížděl načerpat inspiraci pro svá díla i slavný německý spisovatel Karel May, tvůrce nesmrtelných hrdinů Old Shatterhand a Vinnetoua.
Stadice
V údolí řeky Bíliny nedaleko Trmic se nalézá staroslavná ves Stadice. Z ní byl dle legendy povolán na český trůn kněžnou Libuší Přemysl Oráč. Tato pověst se dočkala četných uměleckých zpracování. Ve Stadicích nám ji připomene především pomník z roku 1841. Ten zde nechali postavit Nosticové architektem F. Stauman-nem. Desky s reliéfy jsou dílem sochaře Josefa Maxe. Pomník stojí na Královském poli, které je od roku 1962 národní kulturní památkou. Rozměry Královského pole byly ve středověku základem české polní míry.
Ve Stadicích nám starobylou pověst připomene Přemyslův statek s pamětní deskou nebo Královský pramen. K pověsti patří i Přemyslova líska, jejíž oříšky byli stadičtí povinni odevzdávat na panovnický stůl.
Libouchec
Obec Libouchec se nachází v údolí Jílovského potoka, který odděluje České středohoří od Labských pískovců. Již v 15. století byl z Libouchce vybudován vodovod do města Ústí nad Labem. Od 14. století patřil Libouchec děčínským Vartenberkům, potom Trčkům z Lípy, po nich Salhausenům a Býnovským. V roce 1628 získali Libouchec děčínští Thunové. Ti ještě několikrát přebývali na původně renesančním zámku v Libouchci, ale po zničení švédskými vojsky v letech třicetileté války přenesli své sídlo do nedalekého Jílového. Libouchec zůstal řadu let po válečné zkáze pustý.
Dominantou obce je kostel sv.Tří králů. V minulosti byl častokrát přestavován, a tak v něm lze nalézt odkazy na řadu uměleckých slohů od renesance až po novogoti-ku. V obci je možné vidět řadu domů s prvky původní lidové architektury nebo barokní sousoší kalvárie z roku 1728.
Zubrnice
Nedaleko Velkého Března na úpatí Bukové hory leží malá ves Zubrnice. V ní se od poloviny sedmdesátých let dvacátého století buduje areál lidové architektury Českého středohoří, známý jako zubrnický skanzen. Díky práci odborníků
z ústeckého muzea sem byla přemístěna řada památkových objektů především
z míst, kde jim hrozila zkáza. Na kostele sv.Máří Magdalény se nachází pamětní deska věnovaná národnímu buditeli Vincentu Zahradníkovi. Na návsi návštěvníky upoutá barokní studna ze sedmnáctého století, sem přenesená ze Střížovic. Ale pozornosti jistě neujdou ani expozice vesnického statku, malého vesnického obchůdku nebo klasické venkovské školní třídy. V návštěvnické sezóně se pořádá řada příležitostných akcí, například známých zubrnických jarmarků.
Společnost Zubrnické museální železnice provozuje malé muzeum na bývalém zubrnickém nádraží a snaží se o obnovení provozu na zrušené trati z Velkého Března do Zubrnic.
Malířský koutek
Malířský koutek je půvabné náměstíčko či spíše náves s hrázděnými domy, zbytkem pranýře, milníkem a zvoničkou z 19. století. Je dnes již vzácným dokladem toho, jak asi vypadala venkovská sídla v tomto regionu.
|
