Skok na obsah
Česká verzeDeutsche versionEnglish version
Mapa serveruTisk stránkyNapište námNapište nám

Starostové města Ústí nad Labem

Starostové města Ústí nad Labem

JOHANNES MÜNCH (1565-1573)
VALENTIN NIGER (1573-1583)
JAKOB MOLERUS SOLINSKÝ ZE SOLINA I.  (1583-1595,1603-1609)
JOSEF HERRMANN (1595-1600)
GEORG GALL-TOPINKA (1600-1602)
JUDr. JOHANN ERNST SCHÖSSER Z EMBLEBENU (13.11.1609-20.11.1617)
MATHÄUS ULBRECHT (1618-1623 a 1628-1633)
MATHÄUS PETZELT (1618 a 1619)
BENEDIKT MEUSSKÖNIG Z MISCINU (1624)
GEORG ETZELT (1624-1628 a 1633-1634)
JAKOB MOLERUS SOLINSKÝ ZE SOLINA II. (1634-1637)
CHRISTIAN FRIEDRICH WINDISCH Z ASCHENFELDU (1638-1642)
PHILIPP WACHTEL Z EISFELDTU (1642-1647)
ADAM KIPPELT Z BRUNNENSTEINU I. (1648)
MATHÄUS FRANZ ULBRECHT (1649-1659)
JOHANN HEINRICH TATTIK (1659-1664)
JOHANN GEORG ETZELT (1664-1671)
ADAM ADALBERT KIPPELT Z BRUNNENSTEINU II. (1671-1688)
MUDr. MICHAEL FRANZ SCHMIDT (1689-1699)
FERDINAND HARTL ZE SCHARFENSTEINU (1699-1702 a 1714-1717)
MATHES ERNST REICHEL (1702-1709)
MATHES FRANZ PLATTLICH (1709-1714)
JOHANN WENZEL KLEINNIKEL (1718-1727)
MICHAEL ANTON FOCK (1727-1729)
FERDINAND FRANZ HARTL ZE SCHARFENSTEINU (1729-1753)
MATHIAS KALLIWODA (1754-1755)
BERNHARD HLADKY (1755-1758)
ANDREAS EISBRICH (1759-1780)
FRANZ CHRISTOPH MEIXNER (1780-1788)

FRANZ XAVER JOSEF KÖHLER (1788-1789)
*
14.4.1745 v Ústí nad Labem
22.9.1789 v Ústí nad Labem
Pocházel z kupecké rodiny, která v roce 1697 přišla do Ústí nad Labem ze sasského Lichtenbergu. Na základě reformy císaře Josefa II. o zřízení regulovaných magistrátů byl 2.7.1788 zvolen starostou města. K jeho prvním krokům v úřadě bylo prozkoumání městského archivu. Köhler zde našel důležité staré spisy týkající se právních záležitostí města. V roce 1788 provedl opravu střechy radnice. Působení starosty Köhlera bylo poměrně krátké. V noci 20.9.1789 vypukl v domě č.p.127 v Bílinské ulici požár a Köhler utrpěl při hašení požáru těžký úraz, na jehož následky o dva dny později zemřel.

 

FRANZ JOHANN STEYDLER (1789-1792)
*
24.1.1721 v Trutnove
11.4.1799 v Ústí nad Labem
Franz Johann Steydler přišel do Ústí nad Labem v padesátých letech 18.stol. 19.1.1758 mu bylo uděleno měšťanství. Povoláním byl obchodník, patřil mu dům na náměstí č.p.107 (Londýn). V roce 1764 se stal inspektorem tabáčních trafik, 1770 komisařem pro dohled nad továrnami, v letech 1773-1793 byl výběrčím vodního mýta. Steydler se podílel rovněž na správě města. V letech 1769-1783 působil jako královský rychtář, v letech 1783-1788 byl městským radním. 7.12.1789 byl zvolen starostou města, 5.2.1790 složil na litoměřickém krajském přísahu věrnosti. 31.1.1792 odstoupil ze starostenského úřadu pro pokročilé stáří.

ADALBERT WENZEL THAM (1792-1793)
*
28.4.1728 v Ústí nad Labem
1.1.1793 v Ústí nad Labem
Adalbert Wenzel Tham pocházel ze staré ústecké rodiny, která do Ústí nad Labem přišla v 15.století z Bíliny. Po studiích práv byl zaměstnán v městské radě jako podsyndik. Během sedmileté války hájil úspěšně zájmy města proti pruským rekvizicím. V roce 1766 byl zvolen za městského radního. V radě působil až do roku 1783. Thamovi patřil dům č.p.209 na náměstí. 31.1.1792 byl zvolen starostou města a 3.4. téhož roku vykonal v Litoměřicích přísahu věrnosti. Tham však působil jako starosta města pouhý rok. 1. ledna 1793 zemřel.

PHILIPP BÜCHEL (1793)
*
1734
10.8.1803 v Ústí nad Labem
Od 1.2.1754 sloužil v rakouské armádě, kde získal hodnost polního šikovatele, v 80.letech 18.stol. byl z armády propuštěn do penze. V roce 1783 se stal městským radním. Philipp Büchel byl zvolen starostou města 19.6.1793. V říjnu téhož roku však na tento úřad resignoval z finančních důvodů (funkce starosty byla čestná). Po resignaci se zabýval podnikáním a spolupodílel se v roce 1799 na zřízení první katunní továrny v Ústí nad Labem.

FRANZ KERN (1793-1797)
osobní data nezjištěna
 Franz Kern byl penzionovaný polní dělostřelec rakouské armády. V roce 1781 přišel do Ústí nad Labem, kde se oženil s vdovou Rosalií Bröckelovoua vyženil dům č.p. 158 v Bílinské ulici. Povoláním byl obchodník. V roce 1788 při regulování magistrátu se stal čtvrtým městským radním. V říjnu 1793 byl zvolen starostou města a 19.11.1793 slavnostně do úřadu instalován krajským komisařem baronem von Wernerem. V roce 1797 se vzdal úřadu. Jeho další osudy nejsou známy.

WENZEL POKORNY (1798-1799)
*
1760 v Praze
23.4.1828
Wenzel Pokorny se do Ústí přistěhoval z Prahy v roce 1784. Povoláním byl lékárníkem. Zakoupil dům č.p.67 v Hrnčířské ulici, kde zřídil lékárnu "U bílého lva" (dnes prodejna pečiva). V roce 1786 získal měšťanské právo. 12.2.1798 byl zvolen starostou města a 1.3.1798 potvrzen krajským úřadem v Litoměřicích. 1.1.1799 na svůj úřad rezignoval a nadále se věnoval pouze své profesi.

JOHANN MARESCH (1799-1831)
*
19.4.1768 v Keblicích u Litoměřic
17.3.1831
Pocházel z učitelské rodiny. Koncem 80.let 18.stol. získal místo učitelského pomocníka ve Střekově, v roce 1790 se stal učitelem v Ústí nad Labem. V roce 1793 se stal regenschorim a varhaníkem kostela Nanebevzetí P.Marie. 17.11.1797 mu bylo uděleno měšťanské právo. 1.10.1799 byl Johann Maresch zvolen starostou, ale v úřadě byl potvrzen litoměřickým krajským úřadem až 22.9.1800. Tehdy mělo město pouhých 1350 obyvatel. Johann Maresch byl jako starosta mimořádně schopný organizátor. Velkou péči věnoval obecním, kostelním a špitálním nadacím a i v obtížných dobách napoleonských válek dokázal městské pokladně zajistit dostatek příjmů. První čtyři roky vykonával svůj úřad bezplatně, teprve v roce 1804, protože neměl žádnou živnost, mu byl přiznám roční plat 50, později 100 zl. z městské pokladny. 17.2.1831 pro později neprokázané podezření ze zpronevěry depozitní pokladny spáchal sebevraždu.

FRANZ ARNOLD (1831-1833)
*
23.11.1767 v Ústí nad Labem
25.6.1833 v Ústí nad Labem
Předkové Franze Arnolda pocházeli z Ústí nad Labem. Tradiční profesí tohoto rodu bylo mědikovectví. Mědikovcem byl i Franz Arnold. Od roku 1815 zasedal v městské radě jako nezkoušený radní. Na jaře 1831 byl zvolen starostou města a ve svém úřadě potvrzen krajským úřadem v Litoměřicích. Pro pokročilý věk resignoval na úřad 23.10.1832. Resignaci vzalo gubernium na vědomí teprve 13.4.1833.

ADALBERT IGNAZ THAM (1833-1838)
*
7.9.1772 v Ústí nad Labem
16.6.1861
Adalbert Ignaz Tham pocházel z rodiny ústeckého radního a pozdějšího starosty Adalberta Wenzela Thama. Po smrti otce zdědil dům č.p.209 na náměstí. Od roku 1810 působil Adalbert Ignaz Tham jako člen obecní representace, dále jako policejní inspektor a hospodářský zástupce města. 25.6.1833 byl zvolen za starostu města. 18.1.1834 vykonal služební přísahu u krajského úřadu v Litoměřicích. Adalbert Ignaz Tham má mimo jiné zásluhy na uspořádání městského archivu. Pro tento účel zřídil místo registrátora a obsadil ho Friedrichem Sonnewendem, pozdějším autorem Dějin královského svobodného města Ústí nad Labem. Tham na úřad starosty resignoval 11.2.1838. V letech 1850-1859 se stal členem obecního výboru.

JOSEF HOYER (1838-1849)
*
10.1.1800 v Děčíne
1881 v Litoměřicích
Otec Josefa Hoyera Franz byl v roce 1809 jmenován zkoušeným magistrátním radním. Josef Hoyer studoval práva, 9.1.1829 získal ústecké měšťanské právo a jako kancelářský pomocník působil na magistrátu . V roce 1832 byl jmenován hospodářským správcem města, později justiciárem na panství Střekov a Velké Březno. V roce 1836 zakoupil za 3600 zl. rodný dům Raphaela Mengse na náměstí č.p. 210. Hoyer nechal dům zbourat a na jeho místě postavit vůbec první dvoupatrový dům v Ústí. 11.4.1838 byl zvolen starostou města. Za Hoyerova starostování došlo Ústí nad Labem na počátek průmyslové revoluce. Hoyer se zasloužil zejména o rozvoj paroplavby na Labi a o výstavbu železnice. Nechal také zbořit renesanční radnici a vystavil novou, pozdější budovu okresního soudu. V roce 1848 ve městě zřídil oddíl národní gardy. V roce 1849 se vzdal úřadu starosty. V letech 1850-1851 byl prvním okresním soudcem v Ústí nad Labem, později byl v této funkci přeložen do Rumburku, Králík a Úštěku. V Králíkách byl za zásluhy vyznamenám čestným občanstvím. Josef Hoyer zemřel jako penzista v Litoměřicích.

RAIMUND KELLERMANN (1850-1859)
*
18.5.1800 v Ústí nad Labem
9.4.1859 v Ústí nad Labem
Předkové Raimunda Kellermanna byli sládkové a řezníci a přišli do Ústí v roce 1733 z Mostu. Sám Raimund Kellermann byl vyučeným řezníkem. Sídlil v Dlouhé ulici č.p. 219, později ještě koupil dům č.p.214 v Široké ulici. Vedle řeznictví se zabýval rovněž zemědělstvím. V roce 1833 byl zvolen městským radním, funkce se však vzdal, aby mohl vykonávat svou živnost. V roce 1847 byl zvolen do městské rady znovu. 11.9.1850 byl zvolen starostou města. Volba byla potvrzena 18.9. téhož roku. Za Keller-mannova starostování byla zprovozněna železnice Praha - Drážďany, vystavena železnice Ústí nad Labem-Teplice a v "dostatečné vzdálenosti" od města založen Rakouský spolek pro hutní a chemickou výrobu. Pro nemoc resignoval starosta Kellermann v únoru 1859 na svůj úřad. Ještě než byla resignace přijata, 9.4. umírá.

 


ANTON RÖSLER (1861-1864)
*30.1.1813 v Novém městě pod Smrkem
7.8.1880 v Ústí nad Labem
Anton Rösler se narodil v rodině starosty Nového Města pod Smrkem Franze Röslera. Vystudoval gymnasium a několik semestrů práva v Praze. Od roku 1840 byl ve službách hraběte Nostitze nejprve jako hospodářský správce v Průhonicích u Prahy a na panství Žernoseky.
V roce 1843 přešel do Trmic, kde na nosticovském panství působil jako úředník pozemkových knih, substituce horního soudu a kostelních počtů. Asi od roku 1846 žil v Dubicích a do Trmic dojížděl. V roce 1847 se oženil s dcerou ústeckého radního a velkoobchodníka Ignaze Klepsche Augustou. V roce 1851 se Rösler přestěhoval do Ústí, kde si zřídil obchod uhlím. Díky výhodnému sňatku a obratným spekulacím se Rösler záhy stal největším stavebním podnikatelem a pozemkovým vlastníkem ve městě. Stavěl především činžovní domy v Labské (dnes Pražské) ulici, v předměstí Neustadt (mezi pozdějším divadlem a chemičkou) a Krásném Březně. V roce 1866 postavil ve městě první třípatrový dům (č.p.856). Rösler byl od 50.let 19. stol. Činný v městské radě. 26.5.1859 byl zvolen starostou města. Starostenský úřad vykonával až do 20.10.1864, kdy při volbách byl starostou zvolen dosavadní první radní Anton Strohschnei-der. Do roku 1867 zůstal členem městské rady a až do své smrti působil v obecním výboru. V březnu 1861 byl Anton Rösler zvolen do českého zemského sněmu, kde jako poslanec zastupoval venkovské obce okresů Ústí nad Labem a Chabařovice. Poslancem zemského sněmu byl až do roku 1868. Anton Rösler se zasloužil o rozvoj města Ústí nad Labem. Mimo jiné dal vydláždit městské ulice, přísně dbal na pořádek ve městě a osobně dohlížel na činnost městské policie. Za zásluhy byly po něm pojmenovány ulice v Ústí a Krásném Březně.

 

ANTON STROHSCHNEIDER (1864-1883)
*
16.8.1812 v Ústí nad Labem
20.1.1883 v Ústí nad Labem
Anton Strohschneider byl hostinský a řezník, svou živnost provozoval v Hrnčířské ulici č.p. 53. Anton Strohschneider se v roce 1848 stal členem obecní representace, později obecního výboru a od roku 1857 městským radním. 20.10.1864 byl zvolen starostou města a zůstal jím až do své smrti v roce 1883. V roce 1866 Strohschneider statečně jednal s Prusy,
 a proto byl roku 1869 vyznamenán císařem Františkem Josefem I. zlatým křížem s korunou za zásluhy o vlast. Zasloužil se v roce 1867 o zřízení městské spořitelny, v roce 1874 o postavení kombinovaného mostu přes Labe a nového Bělského mostu, v roce 1876 o postavení školy u dneš-ních Smetanových sadů, v roce 1882 o postavení městských jatek na Předmostí. V roce 1868 nechal zřídit vyšší dívčí školu a v roce 1870 založil místní školní radu a stal se jejím předsedou. Velké zásluhy má rovněž na vzniku sboru dobrovolných hasičů v roce 1871.

 

MUDR. JOSEF DORANTH (1883)
*22.11.1810 v Sokolově
28.9.1886 v Ústí nad Labem
Josef Doranth promoval 15.12.1838 na pražské lékařské fakultě, od roku 1839 působil jako praktický lékař v Ústí nad Labem, v roce 1842 byl jmenován městským lékařem. V roce 1856 se stal primářem první ústecké nemocnice. Od roku 1850 až do své smrti byl členem obecního výboru. V roce 1878 při příležitosti 40 letého lékařského jubilea bylo Doranthovi propůjčeno čestné občanství města, o dva roky později byl císařem Františkem Josefem I. vyznamenán zlatým křížem s korunou za zásluhy o vlast. Po náhlé smrti starosty Strohschneidera byl zvolen 3.2.1883 starostou města. Úřad však vykonával velice krátce, do 20.6.1883, kdy byl starostou zvolen Josef Kanneberger. Poté MUDr.Josef Doranth zůstal nadále členem městské rady.

 

JOSEF KANNEBERGER (1883-1886)
*22.2.1832 v Benešově n.Pl.
22.5.1888 v Ústí nad Labem
Josef Kanneberger byl povoláním pekař cukroví a perníku. Od roku 1858 provozoval svou živnost v domě č.p.118 na Kostelním náměstí. V roce 1864 byl zvolen do obecního výboru, od roku 1867 se stal městským radním. 20.6.1883 byl zvolen starostou města. I přes velkou snahu nebyl schopen zvládnout úkoly svého úřadu, a proto byl přinucen podat 2.12.1886 na úřad starosty resignaci. Resignace byla přijata na zasedání obecního výboru 5.1.1887. Kanneberger však zůstal členem městské rady až do své smrti 22.5.1888.

 

ADOLF KÖGLER (1887-1889, 1892-1895)
*
29.12.1825 v Krásném Buku
2.2.1895 v Ústí nad Labem
Otec Adolfa Köglera byl továrníkem v Krásném Buku. Adolf Kögler vystudoval inženýrství na pražské technice a svou kariéru zahájil jako asistent prof.Johna na německé státní reálce v Praze. Po krátkém působení na ministerstvu obchodu se stal asistentem hlavního inženýra při stavbě dráhy Praha-Drážďany, Ústí-Teplice a stavbyvedoucím řetězového mostu v Děčíně. V roce 1858 se usadil v Ústí nad Labem, kde byl činný nejprve jako stavitel a o něco později jako civilní inženýr. V roce 1864 se stal členem obecního výboru, v roce 1877 městským radním. V letech 1879-1883 byl poslancem zemského sněmu za okresy Ústí nad Labem a Teplice. Köglerova veřejná činnost byla úspěšná především v okresním výboru a zastupitelstvu, liberecké obchodní komoře a zemské železniční radě. Politicky Kögler zakotvil v táboře německých nacionalistů. 5.1.1887 byl zvolen starostou města. Ze zdravotních důvodů na svůj úřad 21.10.1889 resignoval. Po svém částečném uzdravení byl Kögler nově za starostu zvolen po vypršení mandátu starosty Langeho dne 16.3.1892. Adolf Kögler se podruhé vzdal úřadu starosty 3.1.1895 a záhy nato 2.2.1895 zemřel.

 

FRANZ LANGE (1889-1892)
*
26.11.1842 v Ústí nad Labem
17.10.1892 v Ústí nad Labem
Franz Lange pocházel z rodiny ústeckého rejdaře a hostinského Wenzela Langeho. Franz Lange se vyučil kupcem, po otcově smrti převzal rodinný hostinec "Na Ostrově" na Bělském předměstí. V roce 1883 byl zvolen do obecního výboru, v roce 1886 se stal městským radním, téhož roku byl rovněž zvolen předsedou okresního zastupitelstva. 4.12.1889 byl zvolen starostou města. Lange se v úřadu starosty a dalších veřejných funkcích značně pracovně angažoval, čímž si narušil zdraví. Zdravotní stav pak donutil Franze Langeho resignovat 1.2.1892 na úřad starosty. Resignace byla přijata 9.3.1892. O sedm měsíců později Lange umírá. Během Langeho starostování byla postavena v roce 1891 "zelená škola" ve Velké hradební, nejprve sloužila jako dívčí měšťanka, od roku 1893 jako státní reálné gymnasium.

 

JUDR. FRANZ OHNSORG (1895-1914)
*
1.4.1839 v Kosteleckém Dvoře u Jihlavy
20.11.1924 v Ústí nad Labem
Franz Ohnsorg byl synem mlynáře. Vystudoval práva na pražské universitě a nastoupil nejprve jako koncipient k zemskému soudu do Prahy, později k okresním soudům v Chrudimi a Polné. Po získání doktorátu v roce 1867 přišel jako koncipient advokátní kanceláře Ignáce Wiena do Ústí nad Labem, dále dva roky působil v Jablonci n.N. V roce 1870 se stal advokátem v Chabařovicích, o rok později se přestěhoval do Ústí nad Labem,kde si v roce 1873 otevřel advokátní kancelář. V roce 1874 byl zvolen do obecního zastupitelstva a zároveň do rady města, kde působil nepřetržitě čtyřicet let. Dále byl JUDr.Ohnsorg členem správní rady městské spořitelny, okresní školní rady, okresního zastupitelstva a od roku 1893 i okresního výboru. 3.1.1895 byl zvolen starostou města. Úřad starosty zastával až do 16.7.1914. JUDr.Ohnsorg se zasloužil o výstavbu komunálního vodovodu, elektrizaci města, zřízení elektrické hromadné dopravy, obchodní akademie, státního reálného gymnasia, státní reálky, státní živnostenské školy, vyšší dívčí školy, městské knihovny a městského divadla. Jeho dílem bylo i připojení obcí Krásné Březno a Klíše k Ústí nad Labem. Při návštěvě císaře Františka Josefa I. v Ústí nad Labem v roce 1901 byl starosta Ohnsorg vyznamenán železnou korunou III.třídy. Obecní výbor na svém zasedání 31.3.1909 jednomyslně schválil jmenování JUDr.Ohnsorga čestným občanem města. Při jeho odchodu do důchodu mu obecní zastupitelstvo odsouhlasilo za dlouhodobé zásluhy o rozvoj města čestnou roční penzi 8000 K. Jeho jménem byla po smrti pojmenována dnešní Palachova ulice.

 

DR.CHEM. FRIEDRICH WILHLEM BORNEMANN (1914-1919)
*
30.5.1857 v Meerane v Sasku
21.12.1921 v Lipsku
Pocházel z rodiny majitele barvírny. Po studiích na gymnasiu v Drážďanech, navštěvoval vyšší živnostenskou školu v Sasské Kamenici, barvířskou školu v Mylhúzách v Alsasku, polytechniku v Karlsruhe a svá studia ukončil doktorátem v roce 1877 na universitě v Tübingen. Po studiích nastoupil do otcovy barvírny v Meerane. V roce 1882 založila tato firma filiálku v Ústí nad Labem, kterou Dr.Bornemann řídil střídavě se svým bratrem. Od roku 1888 se v Ústí usadil trvale a získal rakouské státní občanství. V roce 1906 se Bornemannova firma změnila na akciovou společnost "Spojené barvírny". Díky vynikajícímu odbornému vzdělání a podnikatelskému talentu byl Dr.Bornemann proslulou osobností mezi průmyslnickými kruhy. Bornemann byl členem hlavního výboru Rakouského svazu průmyslu ve Vídni a založil jeho sekci "Ústí nad Labem". Okamžitě po vyhlášení ČSR stál Bornemann u zrodu "Hlavního svazu průmyslu v ČSR", kde až do své smrti působil jako jednatel. Dr.Bornemann byl velmi aktivní v politickém životě. Před I. světovou válkou byl členem Německé pokrokové strany, po r.1918 Německé demokratické strany. V roce 1889 byl zvolen náhradníkem do obecního zastupitelstva, při komunálních volbách v letech 1892, 1896 a 1899 byl zvolen do výboru obecního zastupitelstva. Poslední volební období nedokončil, musel se plně věnovat transformaci svého závodu na akciovou společnost. Opětně byl zvolen do obecního zastupitelstva v roce 1911. Zároveň byl od roku 1904 členem okresní správy a od roku 1908 členem okresního výboru. 16.7.1914 byl zvolen starostou města. Funkční období Dr. Bornemanna nebylo příliš šťastné pro vývoj města. I.světová válka značně omezila městskou výstavbu. Přesto se Bornemannovi podařilo v rámci nouzových staveb vydláždit dnešní Masarykovu ulici, postavit obecnou školu na Klíši, vodovod na Skřivánku a tuberkulózní pavilon v městské nemocnici. V prosinci 1918, aby zabránil plundrování městských obchodů a továren při hladových bouřích, povolal do Ústí nad Labem československé vojsko a tím ukončil správu provincie Deutschöhmen ve městě. Při komunálních volbách v roce 1919 již Dr.Bornemann nebyl za starostu města zvolen, zůstal však členem obecního zastupitelstva a městským radním. Zemřel po neúspěšné chirurgické operaci v nemocnici v Lipsku.

 

FRANZ KAPUSTA (1919-1920)
*
25.7.1875 v Dubé
28.2.1920 v Ústí nad Labem
Pocházel z velmi chudých poměrů. Vychodil pouze obecnou školu a vyučil se krejčím, další vzdělání získal usilovným samostudiem. Od roku 1903 byl členem německé sociální demokracie. V roce 1905 se přestěhoval do Ústí nad Labem, kde si zřídil krejčovskou živnost. V roce 1907 se stal kontrolorem okresní nemocenské pokladny. V témže roce byl zvolen okresním tajemníkem německé sociální demokracie v Podmoklech. V roce 1908 se vrátil do Ústí nad Labem, kde se stal vydavatelem sociálnědemokratických novin "Volksrecht". Během I.světové války sloužil nejprve na ruské frontě, potom u sanity v týlu. Na konci války se Kapusta vrátil do Ústí nad Labem a pokračoval ve své vydavatelské činnosti a na nátlak veřejnosti byl jako zástupce dělnického stavu kooptován do obecního zastupitelstva a městské rady. Při komunálních volbách 3.7.1919 byl Franz Kapusta, který stál na čele sociálnědemokratické kandidátky, zvolen za starostu města. Ve veřejném životě města zotavujícího se po hospodářské depresi způsobené I.světovou válkou vyvíjel starosta Kapusta mimořádnou aktivitu. Krátce po svém zvolení 28.2.1920 však podlehl srdečnímu infarktu.

 

LEOPOLD PÖLZL (1920-1923, 1931-1938)
*
14.11.1879 v St.Egydu v Dolním Rakousku
1.9.1944 v Ústí nad Labem
Otec Leopolda Pözla byl povoláním pilníkář. Leopold Pölzl měl pouze základní školní vzdělání a živnostenskou pokračovací školu. Poměrně brzy vstoupil do sociálně demokratické strany a odborový funkcionář a novinář prošel mnohá místa Rakouska a Německa. Nejdéle působil jako novinář v Korutansku. V roce 1913 přišel poprvé do Ústí nad Labem. V červenci 1914 narukoval na frontu, v rakouské armádě sloužil až do konce války. Od konce roku 1918 byl kooptován do obecního zastupitelstva za německou sociální demokracii. Po komunálních volbách v roce 1919 se Pölzl stal prvním náměstkem starosty Franze Kapusty. Po jeho smrti byl zvolen 29.3.1920 za starostu města. Byl jím až do nových voleb 8.10.1923, kdy více hlasů dostal Pölzlův protikandidát Dr.Karl Schöppe. Pölzl však zůstal prvním náměstkem starosty. Při komunálních volbách v listopadu 1931 byl vážným kandidátem na úřad starosty nacista Hans Krebs. Čeští voliči odevzdali Pölzlovi své hlasy a pomohli mu tak k vítězství. Úřad starosty pak vykonával Leopold Pölzl až do červnových komunálních voleb v roce 1938. Tehdy utrpěla německá sociální demokracie v Ústí nad Labem volební porážku a skončila až na 6.místě. Pözla v úřadu starosty vystřídal nacista Dr.Richard Tauche. Leopold Pölzl byl veřejně činný nejen v Ústí nad Labem. Od roku 1924 byl členem představenstva České hypotéční banky, v letech 1930-1935 byl členem zemského zastupitelstva. Stál mimo jiné v roce u zrodu Svazu německých samosprávných korporací v ČSR. V politickém životě zastával Pölzl důležité funkce ve vedení německé sociální demokracie. Jako starosta města se Pölzl mimořádně zasloužil o hospodářskou prosperitu města, obratnou finanční politikou získával i v době krize pro město výhodné úvěry a podporoval výstavbu komunálních bytů. Leopold Pölzl patřil k rozhodným odpůrcům nacismu. Těsně před nacistickou okupací města v roce 1938 byl mladými henleinovci na ulici kamenován. Tehdy mu život zachránilo zatčení a internace gestapem v Děčíně. V roce 1939 byl propuštěn a žil v ústraní. V létě 1944 Pölzl onemocněl a byl hospitalizován v ústecké nemocnici. Zde, jak je uvedeno v matrice, 1.9.1944 v 1:30 zemřel na selhání srdce, podle svědků byl údajně zavražděn zdravotní sestrou, která injekcí se vzduchem způsobila embolii.

DR.KARL SCHÖPPE (1923-1931)
*
7.11.1880 v Ústí nad Labem
16.5.1939 v Ústí nad Labem
Karl Schöppe se narodil jako třetí syn významného ústeckého obchodníka, poslance zemského sněmu a zakladatele ústecké obchodní akademie Karla Schöppeho st. Po absolvování litoměřického gymnasia studoval Karl Schöppe ml. práva na pražské německé universitě, studium práv ukončil v roce 1904 doktorátem. Po studiích se začal připravovat na dráhu právního zástupce v Litoměřicích a Insbrucku. Během I.světové války sloužil celou dobu u rakouské armády, kde získal hodnost hejtmana. V roce 1918 se vrátil do Ústí a spolu s přítelem dr. Mareschem otevřel právní kancelář. Při komunálních volbách v roce 1919 byl Schöppe za Německou nacionální stranu zvolen do obecního zastupitelstva a městské rady. V letech 1919-1923 byl druhým náměstkem starosty. Po komunálních volbách 8.10.1923 byl zvolen starostou města. Svůj úřad vykonával až do roku 1931, kdy byl za starostu města opětně zvolen Leopold Pölzl. Schöppe se stal jeho prvním náměstkem. Zároveň byl tehdy předsedou Německé nacionální strany, úředně rozpuštěné 5.10.1933. Podle zákona na ochranu republiky byl Schöppe 12.10.1933 zatčen a v litoměřické vazbě držen do 17.11. V roce 1934 pro ztrátu mandátu byl Schöppe společně s dalšími německými nacionály a nacisty přinucen radnici opustit. Přestal se věnovat veřejnému a politickému životu a nadále se zabýval pouze právnickou praxí. Zemřel na srdeční infarkt 16.5.1939.

 

DR.RICHARD TAUCHE (1938-1940)
*
17.10.1905 v Ryjicích
datum a místo úmrtí nezjištěno
 Pocházel z rodiny hostinského. Studoval na reálce v Ústí nad Labem a obor chemie na Německé universitě v Praze. V roce 1928 získal doktorát. Nejprve byl zaměstnán jako chemik pivovaru Velké Březno. Na výzvu Konrada Henleina se v roce 1933 stal členem hnutí Sudetendeutsche Heimatfront, v roce 1935 se stal okresním vedoucím Henleinovy Sudetoněmecké strany. Při komunálních volbách v roce 1938, kdy ve městě zvítězila Sudetoněmecká strana byl Dr.Tauche zvolen starostou města. 1.5.1939 byl úředně jmenován vrchním starostou města. V březnu 1940 byl v souvislosti s jinými úkoly odvolán s funkce. Po válce byl za svou nacistickou činnost souzen soudem v Litoměřicích. Po odpykání trestu byl vypovězen do Německa, jeho další osudy nejsou známy.

FRANZ CZERMAK (1940, 1945)
*
8.3.1896 Bitozeves
datum a místo úmrtí nezjištěno
 Narodil se v rodině drobného rolníka na Žatecku. Vystudoval učitelský ústav ve Stříbře. V roce 1915 se dobrovolně přihlásil do armády. Bojoval na ruské a italské frontě, kde získal hodnost poručíka. Po se věnoval učitelskému povolání na různých místech Teplicka a Žatecka. Ještě ze I.světové války byl ovlivněn velkoněmeckými idejemi Georga Schönerera a antisemitismem Th.Fritsche. V roce 1921 navázal kontakty s Hansem Knirschem a vstoupil na nacistické strany DNSAP. V roce 1928 a 1932 byl jako kandidát nacistické strany zvolen starostou v Krupce. V roce 1933 po zákazu nacistických stran musel na úřad starosty resignovat. Odstěhoval se do Teplic, kde byl po komunálních volbách v roce 1938 zvolen za Henleinovu SdP starostou města. 29.3.1940 byl na příkaz Konrada Henleina jmenován na 12 let vrchním starostou Ústí nad Labem. Pro mravnostní aféru byl Czermak poslán v roce 1941 na frontu. Ve funkci vrchního starosty ho zastupoval starosta Dr.Wolfgang Nittner. 1.2.1945 byl Czermak uvolněn z vojenské služby a začal vykonávat opět svou funkci vrchního starosty až do 8.5.1945. Jeho další osudy nejsou dále známy.

DR. WOLFGANG NITTNER (1940-1945)
*
22.8.1897 v Ústí nad Labem
13.5.1954 Regensburg
Narodil se v rodině ředitele měšťanské školy Josefa Nittnera. Vystudoval ústecké gymnasium. V roce 1915 narukoval k 73. pěšímu pluku. Po skončení války začal studovat práva na pražské německé universitě. Studium ukončil doktorátem v roce 1923. V letech 1923-1925 získával právní praxi jako koncipient u soudů v Chabařovicích a Ústí nad Labem, v letech 1925-1938 vedl v Ústí nad Labem dobře prosperující právní kancelář. V roce 1938 začal pracovat v městské správě nejprve jako správce městských financí, později jako městský právník a od roku 1940 do konce války jako starosta města. Od roku 1941 zároveň zastupoval nepřítomného vrchního starostu. V roce 1945 byl zatčen a umístěn do internačního tábora. V roce 1946 byl soudem v Litoměřicích odsouzen za nacistickou činnost k šesti letům vězení. V roce 1948 byl pro kritický zdravotní stav z vězení propuštěn a vypovězen do Německa. Po uzdravení se usadil v Řezně, kde až do své smrti vykonával právnickou praxi.