Vyhlídková místa

Nakléřov (701 m) – v Nakléřovském sedle byla roku 1913 otevřena kamenná rozhledna se jménem císaře Františka Josefa, později přejmenovaná po funkcionáři Horského spolku K. Weissovi. Za zimní bouře roku 1944 se zřítila a už nebyla obnovena. Z rozvalin je ale nadále jeden z nejucelenějších pohledů na celé České středohoří včetně vzdálených Lužických hor a Krušných hor.

Vysoký Ostrý (587 m) – tzv. Polabský Rigi je výrazným čedičovým kuželem s nádhernou panoramatickou vyhlídkou. Podle počasí vidíme celé České středohoří, Říp, Bezděz, Ještěd, Studenec, Růžovou, Děčínský Sněžník i Krušné hory. 450 m hluboko pod námi se vine mohutné Labe, jehož hladinu můžeme vidět asi sedmkrát.

U tří borovic – vyhlídkové místo nad Novou Vsí, kterému se říká „U tří borovic“ i když už dvě uhynuly. Je odtud daleký výhled na České středohoří, část Krušných hor a k Blansku. Zvláště podmanivý je výhled, když zapadá slunce za Krušné hory.

Mariánská skála  - v těsné blízkosti samotného centra města. Vystupuje z Mariánského vrchu (265 m) a spadá strmě k Labi. Umožňuje pohled na údolí Labe a na městské části na obou březích.

Sedlo (284 m) – zalesněný kopec nad ústeckou čtvrtí Střekov nabízí několik výhledových míst, ze kterých jsou velice zajímavé pohledy na labské údolí, samotné město a jeho široké okolí. Můžeme mj. vidět Labské vrchy, Větruši, Střížovický vrch, hradbu Krušných hor, Mariánskou skálu a mnoho dalších vrchů.

Vrkoč (267 m) – z upravené vrcholové plošiny jsou krásné výhledy do údolí Labe s hradem Střekovem, na Vysoký Ostrý a město Ústí nad Labem.

Alžbětina vyhlídka (449 m) – vyhlídkové místo na Vaňovské skále, odkud budete shlížet na město Ústí nad Labem s jeho překrásným okolím jako z ptačí perspektivy.

Soudný vrch (301 m) – na Solní stezce mezi Větruší a Hostovicemi je několik výhledových míst, které poskytují hezké pohledy na město Ústí nad Labem a jeho západní a severní okolí. Můžeme tak vidět dlouhé pásmo Krušných hor a mnoho vrcholů Českého středohoří nad levým břehem Labe.

Střížovický vrch (342 m) – protáhlý zalesněný kopec v trojúhelníku mezi ústeckými čtvrtěmi Předlice, Klíše a Všebořice. Na náhorní plošině je několik vyhlídkových míst, ze kterých můžeme zhlédnout převážnou část okolí města. Například z místa nedaleko obce Střížovice můžeme za pěkného počasí shlédnout přes 50 měst a obcí, panorama Českého středohoří, táhlou hradbu Krušných hor s Bouřňákem, Komáří vížkou a Nakléřovským sedlem.

Krkavčí skála (445 m) – je koncovým bodem rozsochy, která vybíhá směrem k západu z masivu Varhoště a odtud pak spadá velmi strmými srázy do Tlučeňského údolí. Je odtud úchvatný pohled do Tlučeňského údolí, na protilehlý Plešivec i vesničku Tlučeň, stulenou u jeho úpatí, ale i dolů k Labi u Sebuzína.

Mlynářův kámen – skalní čedičový útes s půvabnou vyhlídkou do údolí Labe nad obcí Dolní Zálezly. Pravěké signalizační místo, na kterém plály ohně nejen při nebezpečí vojenského vpádu, ale i při různých slavnostech a obřadech. Z kamení zde ční vysoký železný kříž. Zabudovaná pamětní deska je opatřena německým textem, který přeložen do češtiny zní:

Mír
Miluj nádhernou přírodu
miluj jejího stvořitele
miluj svého bližního
jako sebe samého.
(1914 – 1918 hrdinům vlasti)

Kamenolom nad Trmicemi – z plošiny nad lomem jsou zajímavé pohledy do Podkrušnohorské kotliny a na jezero Milada.

Labská vyhlídka od Dubického kostela – z terasy u kostela je skvělý výhled do údolí Labe, na protilehlý Deblík, Varhošť, Kamýk, Plešivec a Radobýl. Jedinečné pohledy jsou především na jaře, kdy jsou na okolních stráních rozkvetlé tisíce ovocných stromů.

Doerellova vyhlídka (365 m) – jižním směrem nedaleko Labské vyhlídky, pojmenovaná po známém ústeckém romantickém malíři, který jedinečným způsobem ve svých obrazech zdokumentoval velkou část Českého středohoří. Poskytuje pěkné pohledy jižním směrem na Portu Bohemicu, labské údolí a okolní vrchy.

Písečný vrch – cesta vedoucí nedaleko tohoto vrchu nabízí nádherný pohled do kraje, jemuž vévodí dva mohutné vrchy Milešovky a Kletečné.

Fričova vyhlídka (273 m) – vyhlídková plošina nad ústeckou čtvrtí Krásné Březno poskytuje pěkné pohledy na jednotlivé části města (Krásné Březno, Svádov, Budov, Olšinky, Střekov), labské stráně, Mariánskou skálu, vrch Rovný nad Trmicemi.

Blansko (545 m) – na zbytcích středověkého hradu byla upravena plošina z někdejší hradní věže. Výhled je kruhový, k severu je Děčínský Sněžník, z Labských pískovců vyniká Růžovský vrch, z Lužických hor Studenec, Jedlová a Klíč. Ze Středohoří je známá Buková hora, Sedlo, Vysoký Ostrý, Milešovka a Bořeň. V dálce na západě je vidět Stropník a Bouřňák v Krušných horách.

Kozí vrch (380 m) – je dominantní skalnatý kopec homolovitého tvaru, který směrem k jihovýchodu spadá strmou skalní stěnou k Labi. Z vrcholu se otevírá daleký výhled do Labského údolí a Českého středohoří, mj. vidíme Dlouhý vrch, Vysoký Ostrý, Milešovku, Doubravskou horu, opačným směrem pak Blansko, Radešín a za nimi Krušné hory.

Bradlo (452 m) – romantická vyhlídková skála nad obcí Povrly, nabízí jedinečné výhledy na hluboce zaříznutá údolí pod námi s Lužeckým potokem a jeho přítokem, na Javorský vrch apod.

Zámecký vrch (510 m) – nenápadný, z východní strany nezalesněný kopec nad osadou Chuderovec nabízí nevšední pohledy do labského údolí s hradem Střekovem a na mnoho vrcholů Českého středohoří od Magnetovce nad Velkým Březnem přes Levínské Sedlo, Pannu, Kuklu, Vysoký Ostrý po Kletečnou a Milešovku.

Radešín (550 m) – zalesněný trachytový vrch nad obcí Chuderov, po jehož obvodu byl vybudován vycházkový okruh se třemi vyhlídkovými altány. Zhlédnout tak můžeme široké okolí s Českým středohořím, Labskými pískovci a Krušnými horami.

Špičák (723 m) – je nejvýchodnější vrchol Krušných hor, umožňuje kruhový výhled na obě strany státních hranic.

Javorský vrch (617 m) – je plochý, travnatý vrchol ležící na rozhraní Děčínska a Ústecka mezi Jílovým a Dobkovicemi. Umožňuje jedinečný kruhový rozhled na Děčínský Sněžník, stolové hory v Německu, a přes Lužické hory a České středohoří jsou vidět části Krušných hor.