Naučné stezky

Větruše - Vrkoč

Stezka, kdysi pojmenovaná Juliova, má svoji dlouhou historii. Téměř před sto lety ji zřídil ústecký Horský spolek za pomoci vojáků, kteří se zde v rámci vojenského cvičení připravovali do bojů v 1. světové válce. Tuto událost připomíná pamětní kámen s vytesaným nápisem z 19. 3. 1916 zabudovaný v opěrné zdi odbočky od vodopádu k vyhlídce na Vrkoči. Stezka je cca 4 km dlouhá a provede nás od Větruše okolo mohyly s pamětní deskou věnovanou spoluzakladateli ústeckého Horského spolku a iniciátorovi postavení zámečku Větruše Karlu Eichlerovi po úbočí labských vrchů k Vaňovskému vodopádu a k evropské raritě - skalnímu útvaru se sloupkovým rozpadem čediče, který se pro svou podobu s rozčesanými ženskými vlasy nazývá Vrkoč. Cesta poskytuje několik krásných pohledů na masiv Vysokého Ostrého, na hrad Střekov, na zdymadla a širokou plochu jezera. Rostou tu především listnaté stromy a pod nimi křovitý podrost. Projdeme i místy „kamenných moří“, rozlehlými plochami čedičových balvanů téměř bez vegetace. Stezka je opatřena informačními panely o botanice, zoologii, ekologii, geologii a historii.

Popraviště - Ústecké podzemí

Nenechte se zmást poněkud pochmurným názvem! Tato nová naučná stezka vede po obnovené historické turistické trase, která v minulosti patřila k oblíbeným vycházkovým místům. Jedná se o velmi krátkou (cca 400 m), ale zato snadno dostupnou a zajímavou naučnou stezku, která byla otevřena v roce 2016. Dostaneme se na ní tak, že se od Větruše vydáme po červené místní značce Fibichovou ul. ke středověkému popravišti. To, mimochodem, patřilo k nejzachovalejším v Česku, a „sloužilo“ až do 18. století. Ne náhodou se vrch, na kterém popraviště stojí, jmenuje Soudný vrch. Odtud už stačí sledovat značení naučné stezky a čerpat odkazy nejen na šibeniční historii, ale i na dramatické příběhy města Ústí nad Labem a jedinečné přírodní podmínky tohoto místa (především geologii a živočišstvo). Při sestupu dolů se seznámíme s napínavými stopami po bombardování z období 17. a 19. dubna 1945, doslova smetenou čtvrtí Ostrov a příčinou náklonu věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. Odměnou za sestup plný dramatické historie je zábavní areál Ústeckého podzemí, ve kterém můžeme vyzkoušet řadu atrakcí a her, nebo navštívit Muzeum civilní obrany. 
TIP: O naučné stezce na Českém rozhlasu Sever

Pod Vysokým Ostrým

Vydejte se poznávat faunu, flóru a nesčetné zajímavosti ústeckého okolí. Usnadní Vám to naučná stezka se 16 informačními tabulemi, z nichž první v pořadí potkáte v Brné u tamní kapličky sv. Anny. Než začnete stoupat skalnatou Průčelskou roklí, zastavte se u restaurace Srdíčko, kde koncem 19. století trávil své dovolené spisovatel Karel May. Naučná stezka Vás zavede nejprve pod vrch Malý Ostrý, na Labskou vyhlídku a dále na vrchol Vysokého Ostrého ze silného magnetického tefritu, odkud můžete obdivovat krásu okolních zalesněných vrchů. Ukáže se Vám Buková hora, Varhošť, Milešovka, Lovoš, Říp, Bezděz, Ještěd, Sněžník i část Krušných hor. Dále můžete po stezce pokračovat přes Novou Ves až k parkovišti pod hradem Střekov. Stezka měří 8,5 km a je určena pěším turistům. Začíná v Brné přibližně 200 m n.m., stoupá Průčelskou roklí okolo vodopádu a kamenného moře pod Výřími skalami. Nejvyšším bodem trasy je Vysoký Ostrý (587 m n.m.).

Bertino údolí

Jen pár minut chůze od centra města či stříbrnického sídliště Vás velmi mile překvapí romantika Bertina údolí. Místo, kde se kdysi údajně nacházel důl na stříbro, dnes dýchá divoce rostoucí zelení na okolních skalnatých srázech. Oblast ještě za Rakouska-Uherska nechala na vlastní náklady zvelebit paní Berta Schaffnerová, manželka továrníka a majitele tehdejší chemičky. V krásném údolíčku, které se stalo korzem Ústí, se tak objevily lavičky, altánky, odpočívadla, vodopád a hustá síť dnes již téměř neviditelných cestiček. Dodnes si údolí podél Stříbrnického potoka zachovalo své kouzlo a zajímavý přírodní ráz, kde se ze strání divoce zarostlých stromovím a keři noří sopečný tuf. Procházka romantickým údolím Stříbrnického potoka pod klenbou vysokých stromů je dlouhá 800 m. Má 9 zastávek věnovaných botanice, zoologii, ekologii, geologii a historii. Zajímavé přírodní scenérie navozují pocit idyly a výrazně kontrastují s povědomím, že se nacházíte v centru města v sousedství důležité dopravní cesty.

Tiské stěny

Z centra obce Tisá od kostela sv. Anny vede přímá cesta do Tiských stěn. Zavede nás do fantastického skalního města s mnoha bizarními pískovcovými útvary. Nejcennějšími partiemi skalního bludiště vedou dvě 2 km dlouhé prohlídkové trasy v rámci Naučné stezky Tiské stěny. Až do začátku dvacátých let 20. století byl do oblasti skal zakázán vstup bez průvodce.
Vlevo k západu vede menší okruh do Malých Tiských stěn s 19 číslovanými skalními útvary, který se od severu vrací zpět.
Vpravo k východu vychází trasa Velkými Tiskými stěnami (56 číslovaných skalních útvarů), které nad severním okrajem obce tvoří až 70 m vysokou hradbu a v nejvyšším bodě dosahují skály až 613 m n.m.
Na 80 skalních útvarů bylo pojmenováno přiléhavými názvy: Lesní brána, Janusova hlava, Žába, Helma, Úl, Chrám, Hrad, Triumfální brána, Švédská brána, Cikánský tábor, Labyrint, Napoleonova bota, Slon, Starosta, Zvon, Hřib, Želva, Dědečkova stolice, Kravín aj.

Okolím Zubrnic

Stezka je dlouhá 2,5 km a začíná u muzea v Zubrnicích. Vede okolím Zubrnic do Týniště, kde je v rekonstruovaném mlýně mlynářská expozice a podél Lučního potoka se vrací zpět do výchozího místa.

 

 

Napoleonská bojiště u Chlumce

V okolí obcí Chlumec, Přestanov, Stradov, Žandov a Telnice zuřila v roce 1813 po Slavkovu druhá největší bitva napoleonských válek na rakouském území. 29. - 30. 8. 1813 proběhla bitva u Přestanova a Chlumce. Tyto bitvy připomínají:
1. ruský pomník z let 1835 až 1837 v Přestanově, kde je také hromadný hrob tisíců padlých vojáků všech armád
2. monumentální secesní pomník v Chlumci z r. 1813 při úpatí vrchu Horka. Strop pamětní síně pomníku je pokryt freskou od malíře Karla Krattnera.
Po těchto bitvách následovala celá řada místních potyček, které vyvrcholily 16. - 17. 9. 1813 další větší bitvou u Varvažova. I tuto bitvu připomínají hned dva pomníky:
1. pomník z r. 1817 na památku účasti pruských vojsk v bitvě u Chlumce v srpnu 1813
2. pomník s podobiznou velitele rakouských vojsk generála Hieronyma Colloredo-Mansfelda, který zde 17. září 1813 odrazil útok francouzských vojsk, v čele s francouzským císařem Napoleonem I. (pomník z r. 1822). Porážka Francouzů spojeneckými rakousko-prusko-ruskými vojsky znamenala definitivní zmaření snahy Napoleona o proniknutí do nitra Čech a předznamenala i jeho porážku v bitvě národů u Lipska.
Systematickou prohlídku bojiště nám umožní naučná stezka.
Podrobný popis trasy naučné stezky naleznete v tipu Po stopách bitvy u Chlumce.

Jezero Milada

Naučná stezka jezero Milada (otevřena na podzim 2013) návštěvníka seznámí s historií těžby uhlí na Chabařovicku, která měla velmi podstatný dopad nejen na vzhled této podkrušnohorské krajiny, ale především na životy mnoha místních obyvatel. Stezka začíná v Chabařovicích na Husově náměstí, pokračuje kolem hřbitova lipovou alejí k zasypané těžební jámě „Černé Máry“, kde se před vámi otevře pohled na jezero a v pozadí České středohoří. Můžete pokračovat na druhé vyhlídkové místo na obslužné komunikaci severního svahu, anebo se vydat k bývalé ocelárně v Chabařovicích. Projdete-li si celou trasu stezky a vrátíte se do Chabařovic, budete mít v nohách asi 3,5 km. U ocelárny je také možné se napojit na cyklostezku 3009. Podrobnější informace a zajímavosti o této naučné stezce se dočtete na stránkách Jezera Milada