Procházka městem

Tento text je nahrazen komponentou Flash

Ústí nad Labem je statutární krajské město, které leží v překrásném říčním údolí na soutoku Labe a Bíliny a jehož historie sahá 1000 let nazpátek. Poznejte centrum Ústí prostřednictvím středověkých i novověkých památek, rozhlédněte se do okolní krajiny z labských vyhlídek a poznejte široké možnosti zábavy, které Ústí nabízí. Připravili jsme pro Vás tři vycházkové trasy centrem města a tři tipy, jak při návštěvě Ústí strávit volný čas.

 

Za poznáním historického středu města Ústí nad Labem

Od nádraží ČD projdeme krátkou uličkou V Jirchářích (kdysi zde projížděla tramvaj) a dostaneme se do historické ulice Hrnčířská. Výchozím místem je východní okraj Mírového náměstí u Interhotelu Bohemia. Za rohovou budovou odbočíme vlevo do Klášterní ulice a dojdeme k nejstaršímu ústeckému kostelu sv. Vojtěcha (1186), který barokně přestavěl litoměřický stavitel Octavio Broggio v letech 1715-1730. Ke kostelu byl připojen dominikánský klášter se zahradou. Vedle stojící kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v r. 1249, presbytář byl po zničení v husitských válkách přestavěn v r. 1483. Šikmost věže kostela (vychýlená ve špici o 2 m) je zaviněna bombardováním spojeneckých letců v dubnu 1945. Architektonickým protipólem obou kostelů jsou moderní stavby Národní a Komerční banky. V místě dnešního obchodního centra Forum byl první hřbitov. Projdeme kolem obchodního domu Labe. Před leteckým náletem v r. 1945 tu stály obytné domy, synagoga i hostince. Historický půdorys středu města se středověkými hradbami tvoří ulice Malá a Velká Hradební. Ulicí Malá Hradební jezdila městská tramvaj. Vlevo je plocha bývalého autobusové nádraží a my přejdeme silnici v místě, kde stála Teplická brána. Kolem budovy České policie se dostaneme na Lidické náměstí: zde byl druhý městský hřbitov se špitálním kostelem Sv. Materny. Dnes náměstí klidové zóny uzavírá budova secesního Městského divadla (1908), postavená dle plánů vídeňského architekta Grafa a na východní straně budova Magistrátu města Ústí nad Labem (1961). Mezi divadlem a Muzeem města Ústí n.L. stojí v pozadí Tyršův dům s restaurací Budvarka (1893). Před budovou Muzea města si odpočineme ve Smetanových sadech. Směrem severozápadním pokračuje hlavní a nejdelší dopravní a obchodní tepna - Masarykova ulice s Clarion Congress Hotelem vlevo a IBS hotelem Vladimir na horizontu. Na Špitálském náměstí na nás zakývají svými věžemi z režného zdiva Městské lázně (1908). Podejdeme novou zástavbu a dostaneme se k bývalému paláci Ignace Petschka. Podél bývalého Weinmannova paláce, dnes pobočky Státní vědecké knihovny, dojdeme k evangelickému kostelu apoštola Pavla (1906), kterému se pro barvu svého režného zdiva říká „červený“. Ulicí Horovou sejdeme do Pařížské a kolem budovy Obchodní akademie (1886) přijdeme do míst, kde stávala Drážďanská městská brána a opodál městský pivovar z r. 1642. Zde protékal potok přivádějící vodu z Knínic a otevřeným korytem vedl celým náměstím a pod hlavním vlakovým nádražím ČD vtékal do Labe. V ulici Velká Hradební stojí proti restauraci Pivovarská šenkovna tzv. „zelená škola“ (1893). Na místě Domu kultury stála novogotická vila ředitele Spolku pro chemickou a hutní výrobu Maxe Schaffnera. Směrem k Mariánské skále, na níž do r. 1975 stála kaple Panny Marie (1690), dojdeme ke komplexu Českého rozhlasu a druhé části Státní vědecké knihovny (bývalá vila továrníka Wolfruma). Poslední část městských hradeb pod Mariánskou skálou byla stržena v r. 1945. Podejdeme pod železničním viaduktem a na mostě dr. Beneše se rozhlédneme. Východním směrem uzavírá obzor masiv Bukové hory s televizním vysílačem. V popředí spatříme Mariánský most a část největšího přístavu na Labi, jehož meandry jsou sevřeny moderními sídlišti v Krásném Březně a na Kamenném vrchu. Na opačné straně se otevře velkolepý pohled na městskou dominantu - hrad Střekov a na pravé straně na vyhlídkovou restauraci Větruši s lanovou dráhou, pod kterou se do řeky Labe vlévá řeka Bílina. Vrátíme se do centra Hrnčířskou ulicí, jejíž název připomíná historickou minulost této části města a místo, kde stála stejnojmenná brána, umístěná v kamenných hradbách.

Městská trasa IVV č. 1

  1. Větruše - výletní restaurace s 30 m vysokou vyhlídkovou věží byla slavnostně otevřena v roce 1897.
  2. Středověké popraviště - kruhová kamenná stavba z roku 1543, kde odsouzenci končívali rukou kata.
  3. Správní budova Spolchemie - „mrakodrap" z roku 1930, ve své době nejvyšší budova v ČSR.
  4. Městské lázně - postaveny v roce 1908, plány vypracoval vídeňský architekt P. P. Brang, termální voda je čerpána z hloubky 357 m.
  5. Muzeum města Ústí nad Labem - vzniklo 5. 1. 1876, od roku 1972 působí v současné budově (původně škola a pošta).
  6. Severočeské divadlo opery a baletu - z roku 1909 dle projektu vídeňského architekta A. Grafa v pseudobarokním slohu.
  7. Magistrát města Ústí nad Labem - původně Krajský národní výbor, stavba z roku 1962 prohlášena za národní památku.
  8. Evangelický kostel apoštola Pavla - vysvěcen v roce 1906, postaven v novorománském slohu dle plánů architekta Zeissiga z Lipska, poprvé v ČSR použity prefabrikované stavební prvky.
  9. Pedagogické centrum, č.p. 6 - původně palác uhlobarona I. Petschka.
  10. Severočeská vědecká knihovna, č.p. 3 - původně palác uhlobarona J. Weinmanna, v interiéru zakomponován údajně pašovaný krb z Pompejí.
  11. Letní kino - největší zastřešené letní kino v Evropě s kapacitou 5000 sedících diváků, každoročně se zde koná celostátní finále Trampská porta.
  12. Český rozhlas SEVER - původně palácová vila podnikatelské dynastie Wolfrumů, kterou projektoval vídeňský architekt H. Miksch.
  13. Severočeská vědecká knihovna - původně rodinná vila syna zakladatele dynastie Wolfrumů vznikla v 90. letech 19. století.
  14. Sloup se sv. Antonínem Paduánským - dar občana města voskaře T. F. Kuhna z roku 1706.
  15. Kostel Nanebevzetí Panny Marie - gotická stavba z období kolem r. 1319 a pozdějších dostaveb. V posledních dnech 2. světové války těžce poškozen leteckým bombardováním. Od té doby je 48 m vysoká věž kostela vychýlena od osy o 198 cm.
  16. Kostel Sv. Vojtěcha - barokní stavba pocházející z r. 1730 od litoměřického architekta O. Broggia. Postavený na místě nejstaršího kostela v Ústí n. L. (doložený r. 1186). Ke kostelu byl připojen klášter a dominikánská zahrada.

Městská trasa IVV č. 2

  1. Větruše - dříve zvaná Ferdinandova výšina, s 30 m vysokou vyhlídkovou věží. V roce 1839 nechal občan Jan Tomáš na svém pozemku upravit cesty, aby umožnil vyhlídky na labské údolí. Roku 1848 zde byl vystavěn taneční sál s restaurací. Později již budovy nevyhovovaly. Byly vykoupeny, vypsán konkurz a roku 1896 přijat projekt ústecké stavební firmy Alvin Köhler. V roce 1897 byla nová budova slavnostně otevřena. Vrch má také svoji pověst. Kdysi tu prý stával hrádek. Majitel se nesnášel s měšťany a prováděl jim různé neplechy. Například vystřeloval prakem do města mršiny. Když jednou odtáhl na výpravu a doma zůstaly jen ženy, děti a starci, vtrhli ústečtí do hrádku a všechno zničili.
  2. Vaňovský vodopád - jeho výška je 40 m, skalní sloupy z čediče mají i přes metr v průměru. Vlastní vodopád měří 12 m, ostatní jsou kaskády Podlešínského potoka. Nejkrásnější je v zimě, když se vytvoří ledové záclony, krajky a krápníky.
  3. Vyhlídka - od vodopádu vede značená odbočka na vyhlídkovou plošinu, odkud je krásný výhled na hrad Střekov a řeku Labe s okolím.
  4. Vrkoč - národní přírodní památka - skalnatý hřeben z olivinického čediče spadající k Labi u Vaňova, jehož odlučné sloupce jsou uspořádány do tvaru obráceného vějíře. Název je odvozen od podoby s rozčesanými ženskými vlasy.
  5. Masarykovo zdymadlo - vybudováno v letech 1923 - 1935. Ve své době bylo největším vodním dílem v Československu. Vzedmutím hladiny řeky o 8 metrů vzniklo jezero, táhnoucí se v délce téměř 20 km až k Lovosicím.
  6. Hrad Střekov - založen za vlády Jana Lucemburského (v letech 1310 - 1318) na 114 m vysoké strmé znělcové skále v gotickém slohu. Sloužil nejenom k ochraně obchodních cest v labském údolí, ale i k obraně země před nájezdy cizích vojsk. V polovině 16. století jej získali Lobkovicové, kteří jsou i jeho současnými majiteli. V roce 1842 na hradě pobýval německý hudební skladatel Richard Wagner a tady ho napadlo několik motivů pro operu Tannhäuser. Jsou tu i pamětní desky malířů, kteří se dali hradem inspirovat - A. L. Richter, C. R. Croll, E. G. Doerell, Ant. Pucherna. Hrad Střekov si mezi navštívené hrady zapsal i K. H. Mácha.

Doporučujeme

Výletní zámeček Větruše se zábavním areálem
Větruše je jednou z nepřehlédnutelných dominant města Ústí nad Labem, její význam spočívá v historické a společenské hodnotě objektu zachycující životní styl na přelomu 19. a 20. století. Objekt Větruše je umístěn na skalním ostrohu a terase vytvořené opěrnými kamennými zdmi na hraně labského údolí pod Soudným vrchem. Součástí hlavní budovy Větruše je výletní restaurace s vyhlídkovou terasou, taneční sál a několik salónků, které slouží jako konferenční prostory a od roku 2012 i nově přistavěný hotel. V současné době probíhá stavba hotelové části. Větruše má také 30m vysokou věž, která slouží jako rozhledna. Z věže je překrásný výhled na labské údolí a město Ústí nad Labem. Pro lepší orientaci jsou ve věži umístěny panoramatické fotografie s označením zajímavých míst. Věž je otevřena celoročně. Dalším lákadlem tohoto areálu je zrcadlové a přírodní bludiště, dětské hřiště a sportoviště. V zrcadlovém bludišti se návštěvníci mohou pobavit pohledem do křivých zrcadel, prohlédnout si expozice ve výstavní části. V sousedství zrcadlového bludiště se návštěvníci ztratí v labyrintu zelených tújí přírodního bludiště. Sportoviště tvoří dvojice tenisových kurtů, hřiště na košíkovou a odbíjenou a stolní tenis. Děti se při návštěvě Větruše zabaví v dětském koutku s prolézačkami. V areálu jsou k dispozici parkovací místa pro osobní automobily i autobusy. Výletní zámeček spojuje s centrem města 330 metrů dlouhá lanová dráha, která za 2 minuty jízdy překoná 50ti metrové převýšení.
Další informace o Větruši, včetně otvíracích dob, rezervací a cen naleznete na stránkách Městských služeb

Zoologická zahrada Ústí nad Labem
Otevírací doba
ZOO Ústí nad Labem je otevřena nepřetržitě po celý rok.
Letní sezóna (1.4. - 30.9.) 9.00 - 18.00 hodin.
Zimní sezóna (1.11. - 28.2.) 9.00 - 16.00 hodin.
Přechodné období (březen a říjen) 9.00 - 17.00 hodin.
Doprava do ZOO
Do Zoo jezdí z centra autobusy nebo trolejbusy MHD. Zoo má k dispozici dva vchody – hlavní z Drážďanské ulice, který je v provozu celoročně, a horní (ul. Výstupní), který je otevřený během letní sezóny. Motorizovaní návštěvníci mohou parkovat před hlavním vchodem do zoo nebo v letní sezóně na menším parkovišti u horního vchodu.
Občerstvení, suvenýry
K občerstvení slouží kiosky v areálu zoo (spodní vchod, pavilon exotária) a několik automatů se základní nabídkou. Celoročně je otevřen ZOO Restaurant ve spodní části zoo, v letní sezóně je otevřena restaurace Koliba v horní části zoo. K nákupu upomínkových předmětů slouží prodejna suvenýrů u spodního vchodu a obchůdek vedle pavilonu exotária.
Děti a ZOO
Na děti čeká "Dětský svět" (laminátové makety zvířat a komplex tobogánů), "Dětská zoo " (kontaktní místo s vybranými druhy domestikovaných zvířat) a "Naučná stezka dinosaurů" (dřevěné a umělé makety prehistorických zvířat). Kromě toho je v areálu několik herních míst, největší (tzv. Minivětruše) se nachází v horní části zoo. V letní sezóně je k dispozici velkoplošná trampolína a nafukovací skákací žirafa.
Předváděcí akce pro návštěvníky
Ústecká zoologická zahrada nabízí svým návštěvníkům již několik let předváděcí akce se zvířaty, při kterých se využívá jejich přirozených schopností. Velice oblíbené je cvičení lachtana, procházka slonů po zoo, medový strom pro malajské medvědy, komentovaná krmení, pro malé děti jízda na ponících a mnohé další. Některé atrakce lze vidět po celý rok, jiné pouze v letní sezóně. V každém případě si z pestré nabídky, kterou pro Vás zoo připravuje, vyberete.
Atrakce se nemusejí konat za nepříznivého počasí (námraza, silný déšť apod.) nebo z technických důvodů (čištění bazénu, naléhavé opravy apod.).
Více aktuálních informací najdete na www.zoousti.cz

Hrad Střekov
Hrad, založený za vlády Jana Lucemburského v letech 1310 - 1318, koupila v r. 1615 paní Polyxena z Lobkovic. Hrad byl poničen v průběhu třicetileté a sedmileté války. V r. 1992 jej nazpět do vlastnictví rodu převzal William Lobkowicz. Na hradě je expozitura drobných nálezů z doby oprav a jsou zde instalovány kopie obrazů malířů, kteří hrad malovali. Z nejvyšší plošiny je výhled na město, Labe i na vzdálený hřeben Krušných hor. Pod hradem projel v r. 1841 první parník Bohemia (z Obříství do Drážd‘an), který se pohyboval pomocí řetězu položeném na dně Labe. Od r. 1874 jezdí také pod hradem vlak. Masarykova zdymadla s plavebními komorami, postavená podle architekta Frant. Vahaly (1923-35), zahrnují největší vodní elektrárnu. Z restaurační terasy hradu se návštěvníci při občerstvení mohou potěšit překrásným výhledem na labské údolí. V hradní pokladně jsou ke koupi pohledy hradu a informační brožurka o historii hradu. Pamětní deska v průchozí věži upomíná na pobyt německého hudebního skladatele Richarda Wagnera, který zde čerpal několik motivů pro operu Tannhäuser (1842). Romantikou hradu se inspirovali také malíři A. L. Richter, E. G. Doerell, C. R. Croll, K. H. Mácha, básník T. Körner i současníci.
Více v sekci Turistické zajímavosti/Kulturně-historické zajímavosti/Hrady a zámkywww.hradstrekov.cz

Publikace

Městská trasa IVV č. 1 – brožurka dostupná v Informačním středisku
Městská trasa IVV č. 2 – brožurka dostupná v Informačním středisku
Větruše – brožura dostupná v Informačním středisku
Zrcadlové bludiště – leták dostupný v Informačním středisku

 

Ubytování a stravování

Možnosti ubytování naleznete v databázi ubytování a možnosti stravování naleznete v databázi stravování.

 

 

 

Fotografie