Ústecká NEJ

Největší severočeské město se honosí řadou záviděníhodných NEJ, jejichž zásluhou je republikovou, evropskou, či dokonce světovou jedničkou. Když Ústečané mluví o svém regionu, mohou s jistotou šedesátkrát použít předponu NEJ nebo přívlastek PRVNÍ.

Projekt Ústecká NEJ vychází z výsledků historického bádání, které v letech 2006-2007 provedli historici Muzea města Ústí nad Labem. Vybrali z dějin i současnosti Ústecka záznamy o rozmanitých pozoruhodnostech, které pak pečlivě ověřili v archivech a odborné literatuře. Objevili mnoho překvapujících NEJ, jež byla léta neprávem opomíjena, dokonce upřesnili některé údaje v uznávaných encyklopediích. 

Níže uvádíme nejvýznamnější z nich. 

Nejšikmější věž ve střední Evropě
Věž gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie, která je vychýlená od kolmé osy o 200,9 centimetrů se může honosit titulem nejšikmější věž ve střední Evropě. Naklonila se po zásahu leteckých pum na konci druhé světové války. Řadí se tak k pětici nejšikmějších věží v Evropě, hned v závěsu za proslulou zvonicí v Pise. 

    

Nejvyšší budova v Československu v letech 1930 - 1934
Administrativní palác Spolku pro chemickou a hutní výrobu byl dostavěn roku 1930 a se svými 44 metry výšky si vydobyl postavení nejvyšší budovy Československa. Desetipodlažní stavba byla v tehdejších parametrech označována jako mrakodrap, a to vůbec první v naší  zemi. Budova oplývala technickými vymoženostmi, např. výtahem páternoster, kde jezdí kabiny stále dokola a každého zajímá, co se stane, když nevystoupí....



Nejstarší dálkové topení v Československu
Budova dnešního muzea vyrostla roku 1876 původně jako největší škola ve městě. Zapsala se do dějin hlavně proto, že se stala první budovou v Československu připojenou na dálkové vytápění. 

     


Nejbohatší podnikatel prvorepublikového Československa
Tento titul patří uhelnému magnátovi Ignazi Petschkovi, židovskému velkoobchodníkovi s uhlím. V roce 1876 se přestěhoval do Ústí nad Labem, tehdejšího centra obchodu s hnědým uhlím a dokázal na jeho prodeji vydělat jmění, které by dnes představovalo miliardy korun. Ve městě po něm zůstala nejen přepychová vila v ulici Winstona Churchila, ale také řada veřejně prospěšných staveb, jejichž byl štědrým mecenášem.

         

Nejodvážnější zastřešení amfiteátru
Ani jediný sloup nepřekáží ve výhledu divákům ústeckého letního kina a přitom nad jejich hlavami visí ocelová střecha veliká jako polovina fotbalového hřiště. Autorem unikátní ocelové konstrukce byl mág mezi českými inženýry Josef Zeman (1922 - 1997).

   

Nejkrásnější most na světě v 90. letech 20. století
Víte, co má společného jeden z nejvyšších mrakodrapů světa Twin Towers v Kuala Lumpuru s Mariánským mostem? Společně patří k deseti nejkrásnějším stavbám světa devadesátých let 20. století, jak je vyhodnotila anketa prestižního časopisu Structural Engineering International. Most z roku 1998 vytvořil se svým 70 metrů vysokým ocelovým pylonem hlavní dominantu města. 

        

Největší mozaika v bývalém Československu
"Nanebevzetí dělnické třídy" či "Deset pater komunistického nebe" tak posměšně přezdívají Ústečané mozaice na budově bývalého krajského národního výboru na Mírovém náměstí. Toto dílo je však unikátní, se svými 450 metry čtverečními plochy totiž představuje největší mozaiku v republice a mezi moderními mozaikami se řadí vůbec k největším na světě. Autorem mozaiky odhalené roku 1985 je významný výtvarník Miroslav Houra (1933 - 2006).

O dalších ústeckých NEJ se dozvíte více informací v informačním středisku města Ústí nad Labem. Chcete-li si dominanty prohlédnout na vlastní oči, doporučujeme leták s popisem trasy nebo  zapůjčení audioprůvodce, ve kterém je tato trasa zpracována formou audionahrávky (mluvené slovo).