Velkopáteční pouť na Mariánskou skálu

10.04.2009
I letos se vypravili poutníci na Mariánskou skálu, aby si připomněli smrt Ježíše Krista na kříži.

   Velký pátek je v katolickém náboženství dnem smutku, kdy se nekonají žádné mše a bohoslužba je složena pouze ze čtení textů a zpěvu. „Velký pátek byl vždy připomínkou smrti Ježíše Krista, který podle evangelií zemřel ve tři hodiny odpoledne. V ten samý čas stoupáme na Mariánskou skálu, abychom společně připomněli význam dnešního dne, jakož i dnů následujících, které jsou už mnohem veselejší“ řekl primátor města Jan Kubata, který se po boku arciděkana a bývalého ústeckého primátora Petra Gandaloviče vydal na pouť městem.

   V lidové víře byl Velký pátek obestřen tajemným kouzlem lidové poezie, v čemž se mu vyrovnal pouze Štědrý den. K Velkému pátku patřilo mnoho pověr, obyčejů a lidových zvyků. Byla s ním spojena víra v magickou sílu země, v čarodějnice, zlé mocnosti, které v tento den měly největší moc nad lidmi.

   Na Velký pátek se nemělo pracovat na poli, nesmělo se orat, nemělo bílit, protože by to stejně nepomohlo a stěny by zůstaly špinavé. Před východem slunce se čistily kurníky, aby se tam nedržely včely. Po umytí lidí následovalo mytí zvířat - tím je chránili před nemocemi. Rozšířeným zákazem byl zákaz praní prádla, protože se věřilo, že by se prádlo pralo místo ve vodě v krvi umučeného Krista.







Velkopáteční pouť na Mariánskou skálu