Ústecký masakr nesmí být zapomenut

02.08.2010
Konec července je pro pamětníky i historiky dobou oživení vzpomínek na tzv. ústecký masakr z roku 1945. Nejinak je tomu i letos.

   Před pětašedesáti lety, 31. července posledního roku II. světové války, došlo v Ústí nad Labem k výbuchu muničního skladiště. Stalo se tak v Krásném Březně. První exploze byly signálem k zahájení hromadného vraždění civilních obyvatel německé národnosti v centru města. Oběti, které neměly s výbuchem skladiště nic společného, byly na veřejných prostranstvích stříleny, ubíjeny klacky a bodáky, topeny v protipožární nádrži a shazovány z mostu. Na vraždění Němců se podíleli příslušníci československé armády (jednotky 28. pěšího pluku), revolučních gard, sovětské armády a v Ústí nad Labem neznámí civilisté, kteří dorazili do města dopoledne vlakem. Jedinou státní složkou, která se zprvu neúspěšně pokoušela zjednat v Ústí pořádek, byli příslušníci prvního pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti založeného pár dní před tím v Ústí nad Labem.


   Ústecké události z 31. 7. 1945 byly bývalým režimem buď zamlčovány, nebo tendenčně interpretovány. Pro utajení tehdy nebylo možno provádět historické studium dokumentů. Sudetoněmecká propaganda naopak vytvořila z této události legendu o "sudetoněmeckých Lidicích" s tisícovkami mrtvých. Konkrétní viníci vraždění v Ústí nad Labem nebyli nikdy vypátráni, obviněni a potrestáni a pro nedostatek důkazů se to zřejmě už nepodaří ani v budoucnosti.
„Město nechalo v roce 2005 na mostě zřídit pamětní desku, který je mnohými vnímána také jako akt usmíření a vyrovnání se s minulostí. Tyto smutné události nesmějí být nikdy zapomenuty“, říká primátor města  Jan Kubata.

Ústecký masakr nesmí být zapomenut