Pouť na Mariánskou skálu

02.04.2010
Také letos se poutníci vypravili na Mariánskou skálu, aby si připomněli smrt Ježíše Krista na kříži.

   Velkopáteční pouti se zúčastnil i primátor města Jan Kubata. „Velký pátek byl vždy připomínkou smrti Ježíše Krista, který podle evangelií zemřel ve tři hodiny odpoledne. V ten samý čas stoupáme na Mariánskou skálu, abychom společně připomněli význam dnešního dne. U nás v Ústí nad Labem se pouť městem stala už tradicí. Pro desítky lidí, které s námi na Mariánskou skálu vystoupají, jde o velký zážitek, který každého nutí k zamyšlení“, řekl Kubata a dodal: „Myslím si, že takovýchto poutí bychom si měli dopřávat víc“.

  Velký pátek je v katolickém náboženství dnem smutku, kdy se nekonají žádné mše a bohoslužba je složena pouze ze čtení textů a zpěvu. V lidové víře byl Velký pátek obestřen tajemným kouzlem lidové poezie, v čemž se mu vyrovnal pouze Štědrý den. K Velkému pátku patřilo mnoho pověr, obyčejů a lidových zvyků. Byla s ním spojena víra v magickou sílu země, v čarodějnice, zlé mocnosti, které v tento den měly největší moc nad lidmi.

  Na Velký pátek se nemělo pracovat na poli, nesmělo se orat, nemělo bílit, protože by to stejně nepomohlo a stěny by zůstaly špinavé. Před východem slunce se čistily kurníky, aby se tam nedržely včely. Po umytí lidí následovalo mytí zvířat - tím je chránili před nemocemi. Rozšířeným zákazem byl zákaz praní prádla, protože se věřilo, že by se prádlo pralo místo ve vodě v krvi umučeného Krista.







Pouť na Mariánskou skálu