Mariánský most je s námi 10 let

30.07.2008
Ústecký Mariánský most z dílny architekta Romana Kouckého dnes slaví kulaté desáté narozeniny.

       Za tu dobu se stal přirozenou dominantou krajského města a podle řady odborníků i jednou z nejkrásnějších staveb světové architektury 90. let.   

                                      Podle ústeckého historika a novináře Martina Krska vznikalo celé dílo mezi lety 1993 až 1998, tedy v mimořádné atmosféře probíhající proměny společnosti ze socialisticko-totalitní na tržně-demokratickou. Most se prý stal jakýmsi pomníkem tohoto přerodu české společnosti. Zhmotňoval vize nového vedení ústecké radnice, v jejímž čele stál jeden z tvůrců zdejší sametové revoluce Lukáš Mašín. „Snad proto se tyčí ocelový pylon mostu do sedmdesáti metrů, aby symbolizoval vytouženou erekci na křivce ekonomické a morální konjunktury“, uvádí Krsek.

                                      Nynější primátor města Jan Kubata považuje tuto interpretaci přinejmenším za zajímavou. „Něco na tom bude, tehdejší doba byla plná nadšení, elánu, touhy po tvorbě nových věcí. Mariánský most má všechno, co si dnes představíme pod pojmem celebrita“ - je krásný, známý a trochu kontroverzní.“

                                      Když ústečtí zastupitelé hlasovali o tom, zda město nový silniční most postaví, až na jednoho poslance řekli všichni ano. Politická vůle ke stavbě byla velmi silná, stejně jako podpora veřejnosti. „Kritické hlasy přicházely z odborného prostředí, a to zejména kvůli umístění mostu. Někteří byli toho názoru, že stavba má stát až za železničním mostem a ne pod Mariánskou skálou. Argumentovali tím, že na křižovatce u přístavu bude docházet ke kolapsům dopravy, což se nakonec nepotvrdilo“, říká jeden z pamětníků, mluvčí města Milan Knotek.

                                      Na pořízení Mariánského mostu je podle Kubaty možné nahlížet z mnoha úhlů. „Kdybychom vzali peníze, které nový most stál, tak by třeba Mírové náměstí bylo zrekonstruováno už dříve a zbyla by ještě spousta peněz na jiné investice. Jenže dokážete si při extrémním nárůstu automobilové dopravy v Ústí nad Labem za posledních deset let představit, že by Mariánský most nebyl vybudován? Starý Benešův most by to už asi neutáhl. Existence Mariánského mostu je dnes naprosto opodstatněná,“ pokračuje Kubata.

                                      Většina kritických hlasů utichla krátce poté, co byl most v anketě listu Structural Ingeneering International vyhlášen jednou z deseti nejkrásnějších staveb světa devadesátých let 20. století. „Ústecký most se tak zařadil vedle takových pozoruhodností, jakými jsou kupříkladu Guggenheimovo muzeum v Bilbau, londýnský Dóm tisíciletí či malajsijské mrakodrapy Petronas Twin Towers. Od devětašedesátého roku, kdy dostal Karel Hubáček od mezinárodní unie architektů Perretovu cenu za vysílač na Ještědu, se českému architektu podobného uznání nedostalo. I sám Karel Hubáček považuje Mariánský most za nejpozoruhodnější stavbu na území České republiky uskutečněnou ve dvacátém století,“ píše Krsek.

                                      Mariánský most stál tři čtvrtě miliardy korun. Konečná výše ceny je silně ovlivněna tehdejšími vysokými úroky českých bank, které jsou dnes již minulostí. Financování mostu bylo např. zahájeno směnkovým programem České spořitelny s dnes již nevídaným úrokem přes 14 %. Když si dnes velké město bere úvěr, úroky jsou výrazně menší.

                                      Podle Knotka se k mostu váže i několik humorných historek. „Vzpomínám si na první inspekční den vedení města na stavbě mostu. Primátor Josef Jílek přišel ke stavební jámě a našel tu jen spící dělníky. Pak řekl něco v tom smyslu, že se tady pracuje jako na chatě v Bulharsku. Věta vyšla v novinách a já jsem si myslel, že brzy obdržíme diplomatickou nótu.

                                      Hodně legrace si také užila názvoslovná komise, když shromažďovala a vyhodnocovala návrhy veřejnosti na budoucí název mostu. Přišlo jich kolem devíti set. Kromě seriózních názvů se objevily návrhy jako „Most barikádníků“, „Harfa“, „Vidlák“, „Mobidik“, „Manhattan“, Semtammost“ či „Most 7. pětiletky“. I přesto však byla většina návrhů seriózních a nepřišel ani jeden vulgární. Nakonec zvítězil název „Mariánský most“, jenž navrhlo 93 lidí. Na druhém místě se umístil název „Most V. Havla“ (28) a na třetím „Most smíření“ (23).

                                       Vznik Mariánského mostu se bezprostředně týká období tří ústeckých primátorů. Veškeré přípravy probíhaly ještě v první polovině 90. let pod vedením primátora Lukáše Mašína. U začátku stavby byl už nový primátor Josef Jílek, jenž se však bohužel dokončení díla nedožil. Most tak otevíral jeho nástupce Ladislav Hruška.

                                       Mariánský most, jenž postavily Hutní montáže Ostrava, byl slavnostně otevřen 30. července 1998. Auta po něm začaly jezdit 31. července ve čtyři hodiny ráno.

 

Mariánský most je s námi 10 let