Kubata o odkazu Masaryka

Kubata o odkazu Masaryka
7.3.2010
Vedení města Ústí nad Labem si v neděli připomenulo 160 výročí narození T. G. Masaryka. Stalo se tak před jeho sochou u Činoherního studia na Střekově.

Primátor města Jan Kubata ve svém projevu mimo jiné uvedl, že Masarykovo heslo „Pravda vítězí“ je nyní opět velmi aktuální. „Význam těchto slov jsem poprvé naplno pochopil při listopadových událostech roku 1989 a nyní se k nim opět vracím. Některé politické strany si totiž přivlastnily lež jako základní výchozí bod ke slibování globálního blahobytu, který samozřejmě nikdy nepřijde“, uvedl Kubata.
Představitelé města a městských obvodů i zástupci veřejnosti položili k soše Masaryka květiny. Krátké setkání bylo zakončeno státní hymnou.

Projev Jana Kubaty na shromáždění ke 160. výročí narození T. G. M.:

Vážené dámy, vážení pánové,

právě dnes si připomínáme výročí 160 let od narození prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. A neznám vhodnější místo pro vzpomínku na jednoho z nejvýznamnějších Čechů, než právě na tomto místě.

Žádný politik není tak připomínán, jako právě Tomáš Garrigue Masaryk. Žádný Čech nebyl a není ve světě tak známý jako náš první prezident, o kterém se dodnes mluví jako o osvoboditeli našeho národa.

Už jako universitní profesor brojil Masaryk proti všem formám nacionalismu. Velikou osobní statečnost prokázal v boji s rozmáhajícím se českým antisemitismem, který se v mimořádně zrůdné podobě projevil v obžalobě židovského mladíka Leopolda Hilsnera. I ve své době tedy musel Masaryk čelit stejným výzvám, jako my dnes. V cause Hilsneriády dal jasně najevo, co si myslí o rasismu, antisemitismu a falešných mýtech. Jsem velice rád, že stejný zásadový postoj zaujalo město Ústí nad Labem v minulém roce v případě pochodu neonacistů. A stejně zásadoví budeme i letos.

Na veřejnosti byl Masaryk za své nekompromisní názory hanoben. Jeho postoj v tzv. Hilsneriádě z něj dokonce na určitý čas udělal jednoho z nejméně oblíbených lidí v Československu. Masaryk ale neustoupil. Nebyl totiž zbabělec a politický populista, což jsou vlastnosti, které dnes bohužel začínají na české, ale i evropské scéně, převládat. Politici si zvykli nepříjemné věci neříkat.

Podle Masaryka se český národ musí zbavit falešných mýtů, pokud se chce stát moderním evropským národem: „Čest národa vyžaduje obhájení, respektive poznání pravdy.“ Odtud pochází Masarykovo heslo na zástavě našich presidentů „Pravda vítězí“. Význam těchto slov jsem poprvé naplno pochopil při listopadových událostech roku 1989 a nyní se k nim opět vracím. Některé politické strany si totiž přivlastnily lež jako základní výchozí bod ke slibování globálního blahobytu, který samozřejmě nikdy nepřijde.

Tyto strany nás chtějí přesvědčit, že extrémně zadlužený stát je ve skutečnosti ekonomicky stabilní a je schopen dále žít na úkor budoucích generací. Pravda se ztrácí v záplavě demagogie, je různě ohýbána v něčí prospěch. Ano, mluvím o průzračném politickém populismu, který zcela převládl nejprve v Evropě a nyní se dokonce částečně usídlil i v zemi, kde bychom to čekali nejméně – ve Spojených státech. Pojem „falešný mýtus“, jak o něm hovořil Masaryk, jsou pro mě osobně v současnosti slova těch, kteří říkají, že dosáhneme vysoké životní úrovně bez nezbytných reforem, rozumného hospodaření a úspor.
Je třeba na tomto místě opět připomenout, že kdyby nebylo Masaryka, nebylo by ani vzniku samostatného Československa – právě Masarykem vedené zahraniční akce během první světové války a jejich brilantní zakončení ve Spojených státech v říjnu roku 1918, kdy Masaryk sepíše a vydá v amerických listech „Prohlášení československé nezávislosti“, jsou těmi rozhodujícími motivy, že americký prezident Wilson odmítne rakouské snahy o separátní mírové vyjednávání a že vyzve Rakousko-Uhersko, aby respektovalo vůli jím utlačovaných národů svobodně si zvolit politickou budoucnost. Teprve poté, co Rakousko-Uhersko zveřejní, že podmínky prezidenta Wilsona přijímá, vzniká 28. října roku 1918 samostatné Československo.
Tomáš Garrigue Masaryk byl v roce 1918 zvolen poprvé (a pak ještě třikrát) prezidentem, který měl úctu a uznání po celém světě. Tento - tehdy už osmašedesátiletý muž, stále ještě plný elánu a energie, prohlásil, že „státy si udržují ideály, na nichž vznikly“. Snažil se tuto myšlenku po celou dobu svého úřadu naplňovat a tak uprostřed neklidné Evropy vznikl ostrov demokracie a svobody, první československá republika, která jistě měla i řadu nedostatků, ale pro naše národy znamenala po čtyřech stech letech spolužití s habsburskou monarchií značný pokrok.
Odkaz Tomáše Garrigua Masaryka je dnes mnohem silnější, než třeba před deseti nebo patnácti lety. Mluvit pravdu, nebát se stát za svým názorem, nenechat se vydírat, neříkat něco jen proto, že to ostatní chtějí slyšet. Někteří z nás se mají pořád co učit.